Errol Morris

Errol Morris, narozený 5. února 1948 v Hewlettu, New York, USA, je americký filmový režisér, dokumentarista a inovátor filmové formy. Patří mezi nejvýznamnější dokumentaristy své generace, jehož dílo zásadně ovlivnilo vývoj dokumentárního filmu. Počátky kariéry a průlomové filmy Morris se narodil do židovské rodiny. Jeho otec zemřel, když byly Errolovi pouhé dva roky, a byl vychováván matkou, učitelkou klavíru. Po studiích na Princetonské univerzitě a Kalifornské univerzitě v Berkeley se začal věnovat filmové tvorbě. Jeho kariéra dokumentaristy začala v roce 1978 filmem Gates of Heaven, který pojednával o dvou zvířecích hřbitovech v Kalifornii. Tento nekonvenční debut, který Roger Ebert později zařadil mezi deset nejlepších filmů všech dob, upoutal pozornost svým originálním přístupem k dokumentárnímu vyprávění. V roce 1981 následoval film Vernon, Florida, portrét excentrických obyvatel malého jižanského městečka. Morris původně zamýšlel natočit dokument o místních obyvatelích, kteří si údajně amputovali končetiny kvůli pojistnému podvodu, ale po výhrůžkách smrtí se zaměřil na jiné aspekty života ve městě. Revoluční přístup k dokumentu Skutečný průlom v Morrisově kariéře přišel s filmem The Thin Blue Line (1988), který zkoumal případ Randalla Dalea Adamse, nespravedlivě odsouzeného k trestu smrti za vraždu policisty v Texasu. Film kombinoval rozhovory, rekonstrukce a hypnotickou hudbu Philipa Glasse způsobem, který byl v té době revoluční. The Thin Blue Line nejen změnil pohled na dokumentární film, ale měl i reálný dopad – přispěl k Adamsovu propuštění z vězení a zrušení jeho rozsudku. Ocenění a uznání V roce 2003 Morris získal Oscara za nejlepší dokumentární film za The Fog of War, portrét bývalého amerického ministra obrany Roberta McNamary a jeho reflexi vietnamské války. Film byl později zařazen do Národního filmového registru Kongresové knihovny pro svůj kulturní, historický a estetický význam. The Thin Blue Line se umístil na pátém místě v anketě časopisu Sight & Sound o nejlepší dokumentární filmy všech dob. Inovativní filmový styl Morris je známý svým jedinečným přístupem k dokumentárnímu filmu. Vynalezl zařízení zvané Interrotron, které umožňuje zpovídaným osobám udržovat oční kontakt s režisérem a zároveň hledět přímo do kamery, což vytváří dojem, že subjekt mluví přímo k divákovi. Tento vynález se stal charakteristickým prvkem jeho pozdějších filmů. Jeho dokumenty se vyznačují pečlivě komponovanými záběry, neobvyklými úhly kamery, stylizovanými rekonstrukcemi a často hypnotickou hudbou. Morris odmítá konvenční dokumentaristické postupy a vytváří filmy, které jsou vizuálně působivé a formálně inovativní. Významná díla a tematický záběr Morris je fascinován neobvyklými tématy a osobnostmi. V dokumentu Fast, Cheap & Out of Control (1997) propojil příběhy krotitele lvů, zahradníka, robotika a specialisty na nahé krysy. V Mr. Death: The Rise and Fall of Fred A. Leuchter, Jr. (1999) zkoumal život konstruktéra popravčích zařízení, který se stal popíračem holocaustu. Po úspěchu The Fog of War se Morris zaměřil na témata spojená s válkou a americkou zahraniční politikou. Standard Operating Procedure (2008) se zabýval skandálem týrání vězňů ve věznici Abú Ghrajb během války v Iráku. The Unknown Known (2013) představil sérii rozhovorů s bývalým ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem o jeho politické minulosti a roli ve válce v Iráku. V posledních letech Morris natočil dokumenty jako The B-Side (2016) o portrétní fotografce Else Dorfmanové, American Dharma (2018) o politickém stratégovi Stevu Bannonovi a The Pigeon Tunnel (2023) o životě a díle spisovatele a bývalého špiona Johna le Carré. Pro Netflix vytvořil dokumentární minisérii Wormwood (2017) o skutečném případu agenta CIA Franka Olsona. Komerční práce a další aktivity Vedle dokumentární tvorby Morris režíroval stovky reklamních spotů pro společnosti jako Apple, Adidas, Nike a další. Jeho reklamní kampaň "Switch" pro Apple z roku 2002 se stala velmi populární. Morris je také autorem knihy Believing Is Seeing: Observations on the Mysteries of Photography (2011). Errol Morris zůstává jedním z nejvlivnějších dokumentaristů současnosti, jehož dílo překračuje hranice žánru a neustále zkoumá povahu pravdy, lidské existence a způsoby, jakými vyprávíme své příběhy.