Walter Barnes

Walter Lee Barnes, narozený 26. ledna 1918 v Parkersburgu v Západní Virginii, byl americký herec a bývalý profesionální hráč amerického fotbalu. Přezdívalo se mu „Piggy" (Prasátko), což byla přezdívka, kterou získal v dětství, když během hospodářské krize ukradl prase, aby zajistil maso pro svou rodinu. Po absolvování střední školy, kde byl součástí neporaženého fotbalového týmu v roce 1938, nastoupil Barnes na Louisianskou státní univerzitu (LSU), kde se stal nejen vynikajícím fotbalistou, ale také univerzitním šampionem ve vzpírání. Během druhé světové války sloužil v americké armádě jako seržant. Po válce se stal profesionálním hráčem amerického fotbalu za tým Philadelphia Eagles v NFL, kde působil v letech 1948-1951 a získal s týmem dva mistrovské tituly (1948, 1949). Začátky herecké kariéry Po ukončení fotbalové kariéry v roce 1951 se Barnes začal věnovat herectví. Jeho první kontakt s filmovým průmyslem přišel díky účinkování v lokálním televizním pořadu The Eagles Nest ve Filadelfii. Díky svým kontaktům s producentem Waltem Silverem z Warner Bros. Television získal příležitosti v televizních seriálech a filmech. V roce 1959 se objevil ve filmu Westbound, který mu otevřel dveře k dalším rolím. John Wayne mu nabídl malou roli barmana Charlieho ve filmu Rio Bravo, což byl další důležitý krok v jeho kariéře. Evropská kariéra Unavený malými rolemi a hledající nové příležitosti, Barnes se na počátku 60. let přestěhoval do Evropy, kde se stal jedním z mnoha amerických herců působících v italském a německém filmu. Kirk Douglas mu doporučil roli v televizním seriálu Tales of the Vikings, který byl natáčen pro Douglasovu produkční společnost v Německu. V letech 1960-1969 Barnes účinkoval nejprve v pirátských filmech, poté v adaptacích románů Karla Maye a nakonec v tzv. spaghetti westernech. Mezi jeho významné evropské filmy patří Robin Hood and the Pirates (1960), Queen of the Seas (1961), Apache Gold (1963), kde ztvárnil postavu Billa Jonese, Frontier Hellcat (1964) jako Martin Baumann, a The Big Gundown (1966), kde hrál postavu Brokstona. Další významné role měl ve filmech Clint the Stranger (1967) jako Walter Shannon, Halleluja for Django (1967) jako Key Jarrett a The Moment to Kill (1968) jako Bull. V Německu byl Barnes natolik populární, že jeho jméno bylo často uváděno na prvním místě v titulcích. V roce 1961 se Barnes oženil s německou herečkou Brittou Wendel, se kterou měl dvě děti – dceru Laru Wendel (narozenou jako Daniela Barnes v roce 1965), která se později stala herečkou, a syna Michela Barnese. Manželství skončilo rozvodem v roce 1968, krátce předtím, než se Barnes vrátil do Spojených států. Návrat do Hollywoodu Po návratu do USA v roce 1969 pokračoval Barnes v herecké kariéře a objevil se v mnoha filmech a televizních seriálech. Jeho přátelství s Clintem Eastwoodem, které začalo při natáčení seriálu Rawhide, mu později přineslo role v několika Eastwoodových filmech. Mezi jeho nejvýznamnější americké filmy patří High Plains Drifter (1973), kde ztvárnil šerifa Sama Shawa, Cahill U.S. Marshal (1973) s Johnem Waynem, Pete's Dragon (1977), Day of the Animals (1977), Every Which Way But Loose (1978) jako Tank Murdock a Bronco Billy (1980). Televizní kariéra Barnes byl také plodným televizním hercem. Objevil se v populárních seriálech jako Gunsmoke, Rawhide, Cheyenne, Bonanza a The High Chaparral. V 80. letech ztvárnil otce hlavního hrdiny v televizním seriálu Walking Tall a účinkoval v miniseriálu North and South (1985-1986). Závěr kariéry a odkaz Barnes ukončil svou hereckou kariéru v roce 1987 a postupně se jeho zdravotní stav zhoršoval kvůli diabetu. Zemřel 6. ledna 1998 ve věku 79 let v Woodland Hills v Los Angeles. Za svou téměř třicetiletou hereckou kariéru vytvořil Walter Barnes nezapomenutelné postavy drsných mužů zákona, padouchů i obyčejných lidí. Jeho impozantní postava a charakteristický vzhled z něj učinily vyhledávaného herce pro westerny a akční filmy jak v Americe, tak v Evropě.