Kan Saji

Susumu Saji, 13. ledna 1929, Fukuoka, Japonsko – 7. února 2001, Setagaya, Tokio, Japonsko, byl japonský scenárista, který se významně podílel na formování japonské kinematografie v poválečném období. Počátky kariéry Susumu Saji se narodil v prefektuře Fukuoka a později studoval na Kansai University. Do filmového průmyslu vstoupil v 50. letech 20. století, v období, které je často označováno za "Zlatý věk japonské kinematografie". Toto období bylo charakteristické mezinárodním uznáním japonských filmů a tvůrců, jako byli Akira Kurosawa, Yasujirō Ozu a Kenji Mizoguchi, kteří otevřeli západní filmové trhy japonským snímkům. Spolupráce se Seijunem Suzukim Jednou z nejvýznamnějších spoluprací Susumu Sajiho byla jeho práce s režisérem Seijunem Suzukim ve filmové společnosti Nikkatsu. Jejich společným dílem byl film Underworld Beauty (Ankokugai no bijo) z roku 1958, který je považován za důležitý milník v Suzukiho kariéře. Byl to první film, u kterého byl Suzuki uveden pod svým uměleckým jménem Seijun Suzuki (namísto svého rodného jména Seitaro Suzuki) a také jeho první film natočený v širokoúhlém formátu CinemaScope. Saji pro tento film napsal scénář o propuštěném gangsterovi, který se snaží získat zpět diamanty, o které usilují jeho bývalí kolegové z jakuzy. Film je dnes oceňován pro svůj vizuální styl a noir atmosféru, která předznamenala Suzukiho pozdější avantgardní tvorbu. Další významná díla Během své kariéry Susumu Saji napsal scénáře k celkem 36 filmům, jak uvádí databáze IMDb. Mezi jeho nejznámější pozdější díla patří scénář k filmu Antarctica (1983), který se stal základem pro americký remake Eight Below (Osm statečných) z roku 2006. Saji také napsal scénář k filmu Hikô shônen (1964), který patří mezi jeho významnější díla. Styl a přínos Sajiho scenáristický styl se vyznačoval schopností kombinovat žánrové prvky s hlubšími tématy. V případě filmu Underworld Beauty dokázal vytvořit postavu ženské hrdinky Akiko (ztvárněné herečkou Mari Shiraki), která nebyla pouhým romantickým zájmem hlavního hrdiny, ale komplexní postavou s vlastní motivací a vývojem. Toto bylo v japonské kinematografii 50. let poměrně neobvyklé. Jeho scénáře často zkoumaly témata cti, viny a vykoupení v kontextu poválečné japonské společnosti. Odkaz Susumu Saji zemřel 7. února 2001 v tokijské čtvrti Setagaya ve věku 72 let. Jeho přínos japonské kinematografii spočívá především v jeho spolupráci s významnými režiséry a v jeho schopnosti vytvářet komplexní příběhy, které překračovaly hranice žánrových konvencí. Jeho scénáře pomohly formovat japonskou filmovou tvorbu v období, kdy se japonský film dostával do mezinárodního povědomí a získával uznání na světových filmových festivalech.