Jaroslav Pospíšil

Jaroslav Pospíšil (známý také jako Jára Pospíšil), 26. ledna 1905, Jihlava – 11. února 1979, Praha, byl významný český operní a operetní pěvec (tenor) a herec. Dětství a vzdělání Jaroslav Pospíšil se narodil v Jihlavě jako syn českého soudce Antonína Pospíšila (1879-1949) a matky židovského původu, rozené Nettlové z Německého Brodu. Dětství prožíval v Telči, Moravských Budějovicích a dalších městech podle otcova působení. Původně se měl vyučit drogistou, ale na doporučení rodinného přítele J. B. Foerstra odešel studovat na pražskou konzervatoř, kde v letech 1923-1928 studoval u profesora Egona Fuchse. Hudební kariéra Jako lyrický tenor se Pospíšil původně věnoval opeře, ale brzy přešel k operetnímu žánru. Své první angažmá strávil v olomoucké operetě (1929-1932), kde také začal zpívat taneční písně. Po přestěhování do Prahy našel angažmá ve Velké operetě (1932-1941), kde se záhy vypracoval v jednoho z nejpopulárnějších zpěváků své doby. Byl nesporně nejslavnějším milovníkem operety. Svoji první gramofonovou desku natočil již v roce 1929. Během své kariéry hrál ve 22 filmech, absolvoval 4600 operních a operetních představení a téměř 5000 samostatných koncertů. Nahrál 546 gramofonových desek a na řadě písní se podílel i autorsky. Filmová kariéra Jako nejpopulárnější zpěvák své doby dostal Pospíšil pochopitelně příležitost i ve filmu, i když jako herec nikdy nevynikl, těžiště jeho práce bylo především ve zpěvu. Jako herec, případně zpěvák vystoupil Pospíšil přibližně ve dvaceti filmech, poprvé účinkoval v německém filmu Karla Lamače Sensace (1930), kde zpíval českou vložku. V dalších filmech hrál převážně zpěváky, ale dostal i větší herecké úlohy. Jako hudební skladatel Urban hrál ve filmovém přepisu operety U svatého Antoníčka (1933). Velkou roli důstojníka Kovalského sehrál v nenáročné komedii Klatovští dragouni (1937), jako právníka Netolického jej bylo možno vidět v další veselohře Manželka něco tuší (1938; oba filmy v režii Karla Špeliny). Po válce pak již hrál jen menší role v několika filmech, Karla Hašlera si zahrál ve snímku Ta naše písnička česká (1967), jako klavírista se mihnul v komedii Slaměný klobouk (1971). Mezi jeho další filmy patří Nikola Šuhaj (1947), kde hrál postavu Zlatnikova, Její hřích (1939) jako milenec Carmen, Bláhové děvče (1938) jako zpěvák v operetě, Výdělečné ženy (1937), kde hrál sám sebe, Jarní písnička (1937) jako zpěvák, Vdavky Nanynky Kulichovy (1935) jako dirigent pěveckého kroužku. S diváky se rozloučil malou němou rolí zbrojnoše ve filmu Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně (1973). V závěrečné písni filmu sedí pod stromem na hradním nádvoří a z každé strany má jednu z "čerstvě povolených" žen. Osobní život a válečné období Po druhé se oženil 7. června 1939 s Marií Šetkovou (1912), se kterou měl dceru Jaroslavu a syna Jiřího. Pro jeho smíšený židovský původ mu bylo v roce 1943 zakázáno vystupovat, a tak místo jevišť na něj čekaly jiné profese, například pracoval i jako kočí v Novém Městě na Moravě. Konec válečného období dokonce prožil jako vězeň internačního tábora v Bystřici u Benešova. Osvobození však stihl prožít v Plzni, kde zpíval generálu Pattonovi, a již 12. května zpíval Jeníka v plzeňském nastudování Prodané nevěsty. Nepřízni mocných se nevyhnul ani po roce 1968 a od roku 1969, kdy byl poslán do důchodu, cestoval po republice s vlastním programem Kouzlo operety. Jaroslav Pospíšil zemřel 11. února 1979 v Praze. Roku 2005, při příležitosti 100. výročí narození, odhalil Karel Gott na jeho rodném domě pamětní desku.