Vladimír Brebera

Vladimír Brebera, narozen 28. října 1928, byl český filmový a televizní režisér, scénárista, asistent režie a příležitostný herec. Jeho profesní dráha byla spojena především s československou kinematografií 50. a 60. let 20. století. Počátky kariéry a studium Vladimír Brebera začínal svou filmovou kariéru jako student FAMU, kde v roce 1955 natočil svůj první krátkometrážní studentský film Láska ve třech podobách. Tento povídkový snímek, na kterém spolupracoval s Janem Mimrou a Věrou Plívovou, vyprávěl příběh z roku 1409 o panně Elišce, která byla zaslíbena postaršímu rytíři, ale milovala panoše Petra. Již v tomto raném díle prokázal Brebera cit pro dramatické vyprávění. Asistent režie a pomocný režisér V druhé polovině 50. let působil Brebera jako asistent režie u významných československých filmů. V roce 1957 spolupracoval jako asistent režie na filmu Zářijové noci režiséra Vojtěcha Jasného, který byl samostatným režijním debutem tohoto významného tvůrce. Snímek pojednával o šikanování vojáků neschopnými veliteli a ve své době byl považován za kontroverzní. V roce 1960 pak Brebera asistoval při natáčení válečného dramatu Přežil jsem svou smrt, opět pod vedením Vojtěcha Jasného. Tento film, vyprávějící příběh českého boxera uvězněného v německém koncentračním táboře, patří k významným dílům československé kinematografie 60. let. Samostatná režijní tvorba Jako samostatný režisér debutoval Brebera již v roce 1957 krátkometrážním filmem Schůzka o půl čtvrté. Jeho prvním celovečerním filmem byl snímek Tak blízko u nebe z roku 1964, který vyprávěl smutný milostný příběh odehrávající se v českém socialistickém hotelu, kde se mladá naivní servírka zamiluje do vojáka, který má zájem pouze o krátkodobé dobrodružství. V roce 1965 natočil Brebera německo-český film Bez pasu v cizích postelích (Ohne Paß in fremden Betten), který byl výsledkem spolupráce s východoněmeckými filmovými studii DEFA. Tento snímek sledoval příběh Václava Jelínka z Prahy, který během přestupu na vlak v Berlíně zažívá různá dobrodružství. Televizní tvorba a dabing Vedle filmové tvorby se Vladimír Brebera věnoval i televizní režii. V roce 1967 režíroval seriál Soudce Stokroč a podílel se také na filmu Martin a červené sklíčko, který byl součástí série dětských detektivek s vyšetřovatelem Veřejné bezpečnosti Martinem Martinem. Tento snímek byl jedním z řady filmů pro děti, na kterých Brebera pracoval, což odpovídalo jeho zájmu o tvorbu pro mladé publikum. V posledních letech svého života, konkrétně v období 1970-1972, působil Vladimír Brebera jako dabingový režisér ve Filmovém studiu Barrandov Dabing, kde se specializoval především na animované filmy a tvorbu pro děti. Závěr života Vladimír Brebera zemřel v roce 1972 ve věku pouhých 44 let. Podle dostupných informací si vzal život. Přestože jeho filmografie není rozsáhlá, zanechal po sobě několik zajímavých děl, která odrážejí proměny československé kinematografie v průběhu 50. a 60. let 20. století.