Daniela Šounová

Daniela Šounová-Brouková, narozená 17. května 1943 v Praze, operní pěvkyně Vzdělání a začátky kariéry Daniela Šounová-Brouková se narodila v Praze do úřednické rodiny. Operní pěvkyně Daniela Šounová-Brouková se narodila v Praze 17. května roku 1943 do úřednické rodiny. Po základní škole absolvovala pražskou Konzervatoř u profesorky Vlasty Linhartové v roce 1964, a po krátkou dobu budovala svou pěveckou kariéru nejprve v olomoucké a později ostravské opeře. Její talent a výjimečné pěvecké schopnosti ji rychle posunuly mezi přední české operní pěvkyně. Angažmá v Národním divadle V roce 1970 byla přijata do stálého angažmá v operním souboru Národního divadle v Praze. Poměrně brzy se vypracovala a byla jmenována sólistkou opery jako představitelka zejména všech lyrických postav ve Smetanových (Jitka - Dalibor; Mařenka - Prodaná nevěsta; Lidunka - Dvě vdovy; Vendulka - Hubička; Blaženka - Tajemství) a Dvořákových operách (Rusalka - Rusalka; Terinka - Jakobín). Později přecházela i do významnějších postav ze světového operního repertoáru a úspěšně si osvojila operní úlohy charakteristické až k rolím výlučně dramatickým. Repertoár a významné role Z bohatého repertoáru Daniely Šounové je třeba připomenout alespoň Mozartovu Fiordiligi (Così fan tutte), Donnu Elvíru (Don Giovanni), Mimi (Puccini: Bohéma) a Evu (Wagner: Mistři pěvci norimberští). Byla vynikající interpretkou janáčkovských úloh: Jenůfy, Káti Kabanové a Emilie Marty. Smetanovu Mařenku (Prodaná nevěsta) zpívala řadu let a představila se v ní na mnoha evropských scénách. Její výjimečný sopránový hlas a herecké schopnosti jí umožnily ztvárnit širokou škálu operních postav od lyrických až po dramatické. Mezinárodní kariéra a další umělecké aktivity Vystupovala s Českou filharmonií a byla zvána i zahraničními agenturami - Španělsko, Německo, Anglie, Holandsko, Itálie, Rakousko, Irsko a další země. Výjimečně rozsáhlá je i její koncertní činnost, ve svém repertoáru měla díla Dvořáka (Stabat Mater, Requiem, Te Deum), Verdiho Requiem, Beethovenovu IX. symfonii a Missu solemnis, Haydnova oratoria Stvoření a Čtvero ročních období, Mahlerovy symfonie a jiné. V mnoha případech spolupracovala i s televizními a rozhlasovými společnostmi. Její hlas tak mohli posluchači slyšet nejen v operních domech, ale i prostřednictvím rozhlasových a televizních nahrávek. Mimořádný dojem a síla jejího sopránového partu přispěla v chrámu sv. Víta v Praze k slavnostnímu průběhu první inaugurace prezidenta Václava Havla. Toto vystoupení patří mezi významné momenty její kariéry a zároveň dokládá její postavení mezi předními českými operními pěvkyněmi. S operní scénou Národního divadla se rozloučila v divadelní sezóně 2002/2003 v opeře Leoše Janáčka Liška Bystrouška v roli Paní revírníkové. Tímto představením završila svou dlouhou a úspěšnou kariéru na prknech první české operní scény, kde působila více než tři desetiletí.