Ania Pieroni

Ania Pieroni, narozená 28. února 1957 v Římě, je italská bývalá herečka, která se proslavila především svými rolemi v kultovních hororových filmech počátku 80. let. Ania se narodila do vyšší střední třídy v Římě. Její dědeček z otcovy strany byl starostou města Pescara, zatímco dědeček z matčiny strany byl německý architekt. Její otec, rytíř Maltézského řádu, pracoval jako pilot a ve volném čase obchodoval s americkými automobily. Ania navštěvovala katolické základní a střední školy a po maturitě v Římě začala na přání svého otce studovat politické vědy, neboť si pro ni přál diplomatickou kariéru. Filmová kariéra Svou filmovou dráhu zahájila Ania Pieroni v roce 1978, kdy získala menší roli ve filmu Alberta Lattuady Stay as You Are (Così come sei). V tomto romantickém dramatu, kde hlavní role ztvárnili Marcello Mastroianni a Nastassja Kinski, se objevila jako Cecilia. Film vyprávěl příběh středověkého architekta, který se zamiluje do mladé dívky, aby později zjistil, že by mohla být jeho dcerou. Skutečný průlom v její kariéře přišel v roce 1980, kdy ji režisér Dario Argento obsadil do svého nadpřirozeného hororu Inferno. V tomto druhém dílu Argentovy trilogie Tři matky ztvárnila tajemnou hudební studentku, která je později odhalena jako Mater Lachrymarum (Matka slz). Přestože její role neměla mnoho dialogů, Pieroni dokázala svým intenzivním pohledem a charismatickou přítomností zanechat nezapomenutelný dojem. Film sleduje mladého muže, který vyšetřuje zmizení své sestry v newyorském bytovém domě, jenž slouží jako sídlo mocné staletí staré čarodějnice. V roce 1981 následovala její pravděpodobně nejznámější role v hororu Lucia Fulciho The House by the Cemetery (Quella villa accanto al cimitero). Ztvárnila zde Ann, osudovou chůvu, která v jedné z nejpamátnějších scén filmu nenuceně vytírá obrovskou kaluž krve, než následně přijde o hlavu ve sklepě domu. Film je třetím a posledním dílem Fulciho trilogie Brány pekla a sleduje sérii vražd odehrávajících se v massachusettském domě, který skrývá děsivé tajemství ve svých sklepních prostorách. V roce 1982 Ania znovu spolupracovala s Dariem Argentem na jeho giallo thrilleru Tenebrae. Tentokrát ztvárnila Elsu Manni, zlodějku, která je brutálně zavražděna poté, co ukradne knihu slavného spisovatele thrillerů. Její vražda odstartuje sérii událostí, které vtáhnou amerického autora do vyšetřování vražd inspirovaných jeho vlastním dílem. Svou hereckou kariéru Ania Pieroni uzavřela v roce 1985 filmem Fracchia contro Dracula, italskou hororovou komedií režiséra Neriho Parentiho. V tomto snímku ztvárnila hraběnku Onirii, sestru hraběte Draculy, která se zamiluje do hlavního hrdiny Fracchii, aby se vyhnula zasnoubení s Frankensteinem. Život po filmové kariéře Po ukončení herecké kariéry se Ania Pieroni v letech 1985 až 1991 věnovala řízení lokální televizní stanice GBR v Římě. V 80. letech žila v Miláně a byla zasnoubena s hrabětem Robertem Ganciou. Toto zasnoubení však skončilo poté, co se seznámila a navázala romantický vztah s Bettinem Craxim, tajemníkem Italské socialistické strany (PSI). Craxi jí daroval malý hotel a později i televizní stanici GBR. V roce 1991 Pieroni ukončila svůj vztah s Craxim a začala se stýkat s Osmanem Mancinim, novinářem z GBR. Když byl Craxi zapleten do korupčního skandálu Mani pulite a uprchl do Tuniska, Pieroni byla uznávána za jednu z mála osob z jeho okolí, která se "neskrývala". Televizní stanice GBR se však dostala do finančních problémů a musela ukončit činnost. Dne 19. září 2001 se Ania Pieroni provdala za neapolského průmyslníka a ocelářského magnáta Gennara Mocciu. V pozdějších letech se vrátila do veřejného života, když se zapojila do volební kampaně pro stranu Silvia Berlusconiho, Forza Italia. V roce 2007 jí Dario Argento nabídl, aby si zopakovala svou roli Mater Lachrymarum v závěrečném díle trilogie Tři matky, Mother of Tears, ale Pieroni tuto nabídku odmítla.