Ladislav Suchánek

Ladislav Suchánek, narozen 14. června 1925 ve Vyškově, Československo, zemřel 18. prosince 2001 v Brně, Česká republika, byl český herec a dabér. Ladislav Suchánek patřil k nejvýznamnějším českým divadelním hercům své doby. Po absolvování Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v roce 1950 zahájil svou profesionální kariéru ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, kde působil až do roku 1959. Téhož roku se stal zakládajícím členem Satirického divadla Večerní Brno, kde v letech 1959-1960 zastával i funkci ředitele. V tomto divadle, které patřilo k významným kulturním institucím, setrval až do jeho zrušení na počátku 90. let a stal se jedním z jeho nejvýraznějších umělců. Ačkoliv Ladislav Suchánek nebyl široké veřejnosti příliš znám z filmových či televizních rolí, vynikl především v rozhlase a dabingu. Díky svému charakteristickému zvučnému basovému hlasu se stal jedním z nejvyhledávanějších a nejobsazovanějších brněnských herců v oblasti dabingu. Podílel se na českém znění mnoha špičkových zahraničních filmů a seriálů, mezi něž patřily například animovaný seriál Smolíkovi, čínský seriál Opičí král, western Bandolero!, válečný film Bagration, detektivka Maigret klade past, dobrodružný film Dobrodruh z Istanbulu, drama Osud člověka či francouzský film Dva muži ve městě. Po sametové revoluci, částečně i v důsledku zrušení Večerního Brna, již nebyl tak aktivní, přesto se příležitostně objevoval v rozhlasových pořadech a dabingu ještě v polovině 90. let. Ve filmové tvorbě se Ladislav Suchánek objevil v několika snímcích, které dnes patří k zajímavým dílům československé kinematografie 60. let. K jeho nejvýznamnějším filmovým rolím patří účinkování v dramatu Velká samota (1960) režiséra Ladislava Helgeho, psychologickém portrétu komunistického předsedy JZD, který ukazuje katastrofální následky kolektivizace českého venkova. Dále si zahrál v sociálním dramatu První den mého syna (1965), opět pod režijním vedením Ladislava Helgeho, kde se objevil po boku herců jako Petr Kostka, Vladimír Pucholt a Luděk Munzar. V roce 1967 se Suchánek objevil v komedii Dívka s třemi velbloudy režiséra Václava Kršky. Tento zábavný snímek inspirovaný lidovými italskými veselohrami byl výjimečný v rámci československé kinematografie šedesátých let. Příběh šestnáctileté dívky Bobiny, která se má stát svobodnou matkou a kopíruje tak osud vlastní matky, by mohl posloužit jako základ psychologického rodinného dramatu, režisér Krška jej však zpracoval s komediálním nadhledem. Hlavní roli ztvárnila Zuzana Ondrouchová, v dalších rolích se představili Slávka Budínová, Radovan Lukavský a další významní herci té doby.