Bohumil Křížek

Bohumil Křížek (29. 5. 1925 Praha – 14. 8. 1979 Praha) byl český divadelní a filmový herec. S profesionálním herectvím začínal bez jakékoliv odborné průpravy hned po skončení 2. světové války, kdy ho režisér Jindřich Honzl angažoval do Studia pražského Národního divadla (1945–1948). V Praze působil po celou svou hereckou kariéru. Postupně hrál v Městském divadle pro mládež (1949–1951), Realistickém divadle (1951–1954), Armádním uměleckém divadle (1954–1960) a od roku 1960 až do své předčasné smrti v roce 1979 byl členem souboru Divadla E. F. Buriana. Ojediněle hostoval i na jiných pražských scénách. Díky své vysoké a hubené postavě, drsným rysům tváře a hlasovému projevu vytvářel různorodé střední a menší úlohy ze světového i českého repertoáru. Byly to především charakterní tragikomické, komické i dramatické kreace. Filmová kariéra Film jeho talentu příliš nevyužil. Debutoval v epizodní roli posla z Prahy ve Vlčkově dramatu Rudá záře nad Kladnem (1955). V 50. a 60. letech ztvárnil chasníka v Adventu (1956) opět režiséra Vladimíra Vlčka, Vojtěcha Šikulu (manželku mu hrála Blažena Holišová a otce Jaroslav Vojta) v komedii Vladimíra Síse U nás v Mechově (1960), lékaře v porodnici ve špionážním Pátém oddělení (1960) Jindřicha Poláka a profesora v koprodukčním snímku Yvese Ciampiho Těch několik dnů… (1968). Přesto Bohumil Křížek vytvořil dohromady jedenáct filmových úložek. Častější příležitost před kamerou mu přinesla až normalizační 70. léta, která byla bohužel i jeho poslední. Představil se jako otec titulní studentky Veroniky (Valerie Chmelová) v Olmerově snímku Takže ahoj (1970), staršina VB v psychologickém dramatu Josefa Macha Člověk není sám (1971), úředník pařížské pobočky Globusu v Polákově povídce Pan Tau v cirkusu (1972), Jílkovec v „historickém" dramatu Dvacátý devátý (1974) Antonína Kachlíka, družstevník v dalším Kachlíkově dramatu O moravské zemi (1977) a nakonec jako vedoucí pracovník Metrostavu v příběhu Píseň o stromu a růži (1978). Rozhlasová a televizní tvorba Další možné nabídky na filmování přerušila Křížkova smrt. Spolupracoval taktéž s rozhlasem („Rada moudrých", „Zlatovláska", „Život začíná znovu", „Kalinový háj", „Dimitrov", „Bílá vlaštovka", „Pět soch", „Legenda o Janovi", „Lidová suita", „Richard III.", „První láska", „Othello", „Evžen Oněgin", „Fuente Ovejuna", „Král Jindřich Pátý", „Síra pro Sodomu", „Hastrmancká komedyje" a nebo „Kat") a televizními inscenacemi (Fanda aj.) i seriály (např. Muž na radnici). Osobní život Jeho ženou byla herečka, tanečnice a choreografka (mj. i pražského Národního divadla), dcera šéfa výpravy Národního divadla Josefa Matěje Gottlieba (1882–1967) a sestřenice výtvarníka Vendy Gottlieba (1904–1951), Růžena Gottliebová (1911–2012). Bohumil Křížek zemřel náhle 14. srpna 1979 v Praze ve věku 54 let.