Georges Marchal

Georges Marchal (10. ledna 1920 – 28. listopadu 1997) byl francouzský herec, narozený jako Georges Louis Lucot v Nancy, Meurthe-et-Moselle ve Francii. Tento nápadně pohledný muž byl objeven na počátku 40. let režisérem Jeanem Grémillonem. Vzestup ke slávě Na počátku 50. let se Marchal stal jednou z největších mužských hvězd francouzské kinematografie, kdy byl považován za druhého nejvýznamnějšího herce po Jeanu Maraisovi. Jeho rodina se přestěhovala do Paříže, kde navštěvoval střední školu. Jako dospívající snil o kariéře tanečníka a navštěvoval hodiny baletu a akrobacie, což mu později pomohlo v jeho filmových rolích. Historické a dobrodružné filmy Marchal vynikal především v historických a dobrodružných filmech. V roce 1953 ztvárnil legendárního D'Artagnana ve filmu Les Trois Mousquetaires (The Three Musketeers) režiséra Andrého Hunebella. Tento film, natáčený v Saint-Maurice Studios v Paříži a na zámku Fontainebleau, se stal jedním z nejúspěšnějších francouzských filmů roku 1953. Jeho talent jako kaskadéra se skvěle uplatnil v kostýmních filmech a šermířských snímcích. Mezi jeho významné historické role patřila postava Caia Silvia ve filmu Messalina (The Affairs of Messalina) z roku 1951, kde hrál po boku mexické hvězdy Maríe Félix. Tento historický velkofilm byl koprodukčním projektem Francie, Itálie a Španělska a byl natáčen ve studiích Cinecittà v Římě. Další významnou historickou rolí byla postava Giustiniana ve filmu Teodora, imperatrice di Bisanzio (Theodora, Slave Empress) režiséra Riccarda Fredy z roku 1954, kde hrál s Giannou Marií Canale. Spolupráce s Luisem Buñuelem Marchal byl také oblíbeným představitelem hlavních rolí u filmového tvůrce Luise Buñuela. Jejich spolupráce začala filmem Cela s'appelle l'aurore (That Is the Dawn) z roku 1956, kde Marchal ztvárnil roli doktora Valeria, lékaře na Korsice, který se stará o chudé a revoltuje proti společenským tabu. Téhož roku následoval film La mort en ce jardin (Death in the Garden), kde hrál postavu Sharka po boku Simone Signoret. Později se objevil i v dalších Buñuelových filmech Belle de Jour (1967), kde ztvárnil postavu vévody, a La voie lactée (The Milky Way) z roku 1969. Italské období S příchodem Nové vlny (Nouvelle Vague) mladých francouzských režisérů koncem 50. let, kteří byli nepřátelští vůči tzv. Cinéma de Papa (populárnímu francouzskému filmu 40. a 50. let), se Marchal přesunul do Itálie, kde pokračoval ve své kariéře. Se svou svalnatou postavou byl ideálním hrdinou pro žánr peplum (historické filmy s mytologickou tematikou). V roce 1961 se objevil ve filmu The Colossus of Rhodes režiséra Sergia Leoneho v roli Peliocla. V roce 1962 ztvárnil titulní roli Odyssea ve filmu Ulysses Against Hercules režiséra Maria Caiana, kde předvedl svůj herecký talent v roli mytického hrdiny. Osobní život a televizní kariéra V roce 1951 se Marchal oženil s francouzskou herečkou Dany Robin a společně tvořili populární pár, který účinkoval v několika filmech včetně La Passagère (1949), La Voyageuse inattendue, Le plus joli péché du monde, Jupiter (1952) a Quand sonnera midi (1958). Rozvedli se v roce 1969 a Marchal se v roce 1983 oženil s Michele Heyberger. Měl dvě děti, Robin a Frédérique. V televizi Marchal ztvárnil otce Claude Jade v seriálu The Island of Thirty Coffins a objevil se v rolích kardinála Richelieu a Filipa IV. Účinkoval také v adaptacích děl Balzaca, Huga, George Sand a Colette. Georges Marchal ukončil svou hereckou kariéru v roce 1989 a zemřel 28. listopadu 1997 ve věku 77 let v Maurens, Dordogne ve Francii, zanechávaje za sebou bohaté filmové dědictví čítající více než 90 filmových rolí.