Elena Tanasco

Elena Tanasco (25. listopadu 1919, Praha, Československo – 13. října 2022, Schwelm u Kolína nad Rýnem, Německo) byla česká tanečnice a herečka. Narodila se jako Helena Athanaczkovits (uváděna také jako Helena Atanaskovičová či Jelena Atanaskovič) v pražské rodině s jugoslávskými kořeny. Taneční kariéra Prošla tanečním školením u významných osobností jako byli Helena Štěpánková, Rosalie Chladek a Harald Kreutzberg. Její profesionální taneční dráha začala ve Volksoper ve Vídni (1939/40), poté působila v Národním divadle v Praze (1940–42). V letech 1942–44 se stala sólistkou Nového německého divadla v Praze, kde interpretovala například hlavní roli pokojské v taneční pohádce Tanči, Marlen! (1944). V sezóně 1947/48 pokračovala v taneční kariéře v Divadle 5. května. Díky svému exoticky znějícímu uměleckému jménu a výraznému tanečnímu projevu patřila k nepřehlédnutelným osobnostem české taneční scény. Filmová kariéra Elena Tanasco se objevila v několika československých filmech, přičemž její filmografie není rozsáhlá, ale obsahuje zajímavé role. Její filmový debut přišel v roce 1940, kdy ztvárnila cikánskou tanečnici Anitu Confetti ve filmu. Nejvýznamnější filmovou rolí Eleny Tanasco byla postava Anity ve filmu Peřeje (1941) režiséra Karla Špeliny, kde hrála po boku Svatopluka Beneše a Václava Trégla. V roce 1943 spolupracovala jako model pro animaci oživlého koštěte. V roce 1956 se objevila v populární pohádce Hrátky s čertem režiséra Josefa Macha, kde ztvárnila zjevení tanečnice v písmenu O. Její poslední filmovou rolí byla účast v televizním filmu Polka jede do světa (1965) režiséra Václava Kršky, který pojednával o vzniku a šíření českého národního tance. Osobní život a emigrace V roce 1947 se Elena Tanasco seznámila s významným českým hudebníkem, skladatelem a dirigentem Karlem Krautgartnerem, když tančila v muzikálu Divotvorný hrnec, v němž Krautgartner také působil. Stala se jeho životní partnerkou a později manželkou (uváděna jako Helena Krautgartnerová). Jejich vztah byl sledován StB, která se pokoušela využít Elenin jugoslávský původ a chtěla, aby při návštěvách pražských tanečních kaváren kontaktovala zahraniční návštěvníky a získávala od nich informace. Bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 emigrovali s manželem do Vídně, kde se Karel Krautgartner stal dirigentem rozhlasového jazzového orchestru stanice ÖRF. V roce 1971 se přestěhovali do Kolína nad Rýnem, kde Krautgartner působil jako dirigent a připravoval základy jazzových studií na tamní univerzitě. Po smrti manžela v roce 1982 zůstala Elena Tanasco v Německu, kde žila až do svého úmrtí ve věku 102 let.