Maxmilián Remeň

Maxmilián Remeň se narodil 3. prosince 1927 v obci Ilija nedaleko Žiaru nad Hronom a zemřel 4. srpna 2008 v Bratislavě. Vystudoval filmovou režii se zaměřením na střih na pražské Filmové akademii múzických umění (FAMU) v roce 1956. Po skončení školy nastoupil do Slovenské filmové tvorby na Kolibu v Bratislavě, kde nepřetržitě působil třicet pět let. Začátky kariéry Z počátku se Maxmilián Remeň věnoval střihu zpravodajských filmů, žurnálů a krátkých filmů. Zároveň spolupracoval na krátkých filmech Štefana Uhra, Petera Solana a Jaroslava Pograna. V celovečerní tvorbě debutoval střihem snímku Šťastie príde v nedeľu v roce 1958 v režii Jána Lacka. Spolupráce s významnými režiséry Během dlouholeté kariéry mu rukama prošlo téměř pět set filmů, z toho sto dvacet pro kina, osmdesát televizních filmů a seriálů a tři sta dokumentárních, zpravodajských a animovaných snímků. Spolupracoval s většinou slovenských režisérů různých generací. Nejvýznamnější filmové projekty Mezi nejdůležitější filmy, na kterých Maxmilián Remeň pracoval jako střihač, patří Jánošík I-II z roku 1963 v režii Paľa Bielika. Dále střihal film Organ z roku 1964 v režii Štefana Uhra a Tri dcéry z roku 1967, rovněž v režii Štefana Uhra. Spolupráce s Jurajem Jakubiskem Významnou kapitolou v kariéře Maxmiliána Remeně byla spolupráce s režisérem Jurajem Jakubiskem. Střihal jeho filmy Zbehovia a pútnici z roku 1968 a Vtáčkovia, siroty a blázni z roku 1969. Tento druhý snímek, známý v anglické verzi jako Birds, Orphans and Fools, se stal jedním z nejvýznamnějších děl československé nové vlny. Další významné projekty Maxmilián Remeň také střihal filmy Orlie pierko z roku 1971 v režii Martina Hollého, Koncert pre pozostalých z roku 1976 v režii Dušana Trančíka, Súkromná vojna z roku 1977 v režii Martina Hollého. Mezi jeho pozdější práce patří Noční jezdci z roku 1981 v režii Martina Hollého nebo Rabaka z roku 1989 v režii Dušana Rapoša. Pedagogická činnost a ocenění Maxmilián Remeň byl také pedagogem na bratislavské VŠMU. Kariéru ukončil snímkem Gemini z roku 1991 v režii Pavla Gajdoša ml. Jako nejznámější slovenský střihač a přední osobnost slovenského filmu získal Zlatou kameru za celoživotní přínos slovenské kinematografii na MFF Art Film 2002 v Trenčianských Teplicích. V roce 2008 obdržel národní filmovou cenu Slnko v sieti za výjimečný přínos slovenské kinematografii a v roce 2005 státní vyznamenání Pribinův kříž III. třídy.