

Raoul Peck je haitský filmař známý především pro svá společensky a politicky angažovaná díla, jakým je film Nejsem žádný tvůj negr nominovaný na Oscara nebo seriál Stručné dějiny vyhlazování.
Raoul Peck a začátky kariéry
Raoul Peck se narodil 9. září 1953 na Haiti. V devíti letech Raoul Peck utekl se svými rodiči a třemi bratry před autoritářskou vládou Françoise Duvaliera do hlavního města Konžské demokratické republiky (KDR). Cestování se stalo konstantou jeho života: Raoul Peck docházel do škol v KDR, USA i v Evropě. Vysokou školu studoval ve Francii a Německu.
V osmdesátých letech se Raoul Peck živil jako taxikář, novinář a fotograf, zároveň však už natáčel své první krátké (Leugt) i celovečerní (Haitian Corner) snímky. V letech 1996 až 1997 se vrátil na Haiti, kde působil jako ministr kultury ve vládě Rosnyho Smartha.
Raoul Peck a hrané filmy
Na poli kinematografie na sebe Raoul Peck poprvé výrazně upozornil v roce 1993 hraným filmem L'Homme sur les quais (Muž na pobřeží), který byl vybrán do hlavní soutěže festivalu v Cannes. Raoul Peck v něm přibližuje společenskou atmosféru na Haiti za doby Duvalierovy vlády.
K období svého dospívání se Raoul Peck vrátil v roce 2000 dramatem Lumumba, zachycujícím strastiplnou cestu této africké země z koloniálního područí Belgie. Politickým tématům se Raoul Peck věnoval i nadále: film Nikdy v dubnu (2005) se soustředí na rwandskou genocidu, drama Mladý Karl Marx na život titulního filozofa a ekonoma a satira Pád vládce na fiktivní příběh konce jednoho autoritáře.
Raoul Peck a dokumenty
Ještě více než hranými filmy se Raoul Peck proslavil svou dokumentární tvorbou. Zejména pak portrétem afroamerického aktivisty Jamese Baldwina Nejsem žádný tvůj negr (I Am Not Your Negro), za nějž byl Raoul Peck nominován na Oscara pro nejlepší celovečerní dokument.
V roce 2021 vyšla na HBO čtyřdílná minisérie Stručné dějiny vyhlazování, v níž se Raoul Peck vrací k vyhlazování původního obyvatelstva Ameriky a kritizuje evropský kolonialismus. Roku 2025 se jméno Raoula Pecka opět objevilo na programu festivalu v Cannes, kde uvedl filmovou esej Orwell: 2+2=5.






