Karel Hospodský (14. března 1900, Praha – 15. srpna 1966, Brno) byl český divadelní a filmový herec. Ačkoliv se narodil do rodiny hostinského, jeho příjmení nebylo pseudonymem, jak se někdy mylně uvádělo, ale skutečným rodným příjmením.
První herecké zkušenosti získal Karel Hospodský v Praze, kde účinkoval v ochotnickém souboru. Na počátku první republiky pracoval jako úředník Penzijního ústavu a jeden rok strávil ve Francii. Po návratu do Prahy prošel jako herec několika kočovnými divadelními společnostmi a objevil se také na scéně populárního Švandova divadla v Praze. První významnější angažmá absolvoval ve dvacátých letech v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde dostal zajímavé příležitosti v domácí i světové klasice (Večer tříkrálový, Bankrotář).
Koncem dvacátých let nastoupil Hospodský do Národního divadla v Brně, kde nakonec setrval až do své smrti (1929-1966; postupně Národní, Zemské a Státní divadlo v Brně). Na předním brněnském jevišti ztvárnil Karel Hospodský desítky vedlejších rolí, zpočátku se musel spokojovat s podružnými úlohami nevelkých figurek lidového ražení, širšího věhlasu nabyl až za doby brněnského působení Jana Grossmana, který si jej oblíbil i ve větších hereckých partech. Postupem doby se nakonec Karel Hospodský vypracoval i k poměrně velkým hereckým úkolům v různých žánrech (Maryša, Anna Karenina, Nora, Pygmalion, Peer Gynt).
Filmová kariéra
Krátce po příchodu do Brna dostal menší roli lupiče v dodnes slavné komedii Peníze nebo život (1932), která byla jeho debutem před kamerou. Tento film režírovaný Jindřichem Honzlem s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem v hlavních rolích patří mezi klasická díla české kinematografie.
K příležitostné práci před filmovou kamerou se Hospodský dostal až po druhé světové válce. Spolu s dalšími brněnskými herci se objevil v budovatelském dramatu Veliká příležitost (1949). V tomto filmu ztvárnil roli označovanou jako "Toast the Knowing". Následovaly role v dalších filmech jako Mordová rokle (1951) , válečném dramatu režiséra Jiřího Slavíčka, a Velké dobrodružství (1952) , životopisném filmu o cestovateli Emilu Holubovi.
Diváci si jej mohou připomínat v menší roli učitele v dodnes populární komedii Kam čert nemůže (1959) režiséra Zdeňka Podskalského s Miroslavem Horníčkem a Janou Hlaváčovou v hlavních rolích. V Kachyňově filmu Závrať (1962) hrál poměrně velkou roli inženýra Pernikla. Tento lyrický snímek o prvním citovém okouzlení mladé dívky byl prostředním dílem volné trilogie, kterou vytvořil Karel Kachyňa ve spolupráci se scenáristou Janem Procházkou.
Mezi jeho poslední filmové role patřilo účinkování v televizní adaptaci Smrt Tarelkina (1964), která byla natočena podle stejnojmenné divadelní hry Alexandra Suchovo-Kobylina. Jednalo se o inscenaci brněnského televizního studia, v níž se objevil příběh úředníka Tarelkina pracujícího na úřadě prolezlém korupcí, lhaním a násilím.
Kulturu verbálního projevu uplatňoval Karel Hospodský také v brněnském studiu Československého rozhlasu, v Brně pracoval i pro televizi. Karel Hospodský zemřel v Brně 15. srpna 1966 ve věku 66 let.