Zdenka Hatláková

Zdenka Hatláková (14. října 1886, Brno, Morava, Rakousko-Uhersko – 1970, Praha, Československo) byla česká filmová herečka, která se prosadila v počátcích československé kinematografie. Počátky kariéry Zdenka Hatláková se narodila v Brně na konci 19. století, v době, kdy české země byly ještě součástí Rakousko-Uherské monarchie. O jejím raném životě a vzdělání se dochovalo jen velmi málo informací. Do filmového průmyslu vstoupila až v době, kdy československá kinematografie začínala nabírat na síle, tedy na přelomu 20. a 30. let 20. století. Filmová kariéra Hatláková patřila mezi charakterní herečky, které se objevovaly především ve vedlejších rolích. Její filmografie není rozsáhlá, ale zahrnuje několik významných snímků z období rané československé kinematografie. Mezi její nejznámější filmy patří Poslední bohém (1931), Miláček pluku (1931) a U nás v Kocourkově (1934). V komedii Miláček pluku (1931) režiséra Emila Artura Longena ztvárnila postavu Fíny, manželky jedné z hlavních postav. Film vyprávěl příběh o vojenském cvičení, kam je povolán statkář Tregl a holič Ferenc. Tregl přemluví svého správce Kohouta, aby se za něj vydával během vojenského cvičení. V hlavních rolích excelovali populární komici Ferenc Futurista a Jára Kohout. Snímek patřil k oblíbeným lidovým komediím své doby. Ve filmu Poslední bohém (1931) se objevila v příběhu inspirovaném životem spisovatele Jaroslava Haška. Hlavní roli v tomto snímku ztvárnil Saša Rašilov. Film zachycoval epizody ze života populárního humoristy a jeho bohémský způsob života. Její nejvýznamnější rolí byla účast v populární komedii U nás v Kocourkově (1934), kde se objevila po boku takových hvězd jako byli Jan Werich, Jindřich Plachta, Václav Trégl, Zdeňka Baldová nebo Jaroslav Marvan. Tento satirický film režiséra Miroslava Cikána vyprávěl příběh o uprchlém trestanci, kterého obyvatelé městečka Kocourkov omylem považují za slavného rodáka a zvolí ho starostou. Film patří k významným dílům české filmové komedie 30. let.