Ivo Špalj

Ivo Špalj se narodil 19. února 1940 ve Strakonicích a stal se významným českým mistrem zvuku. Po maturitě vystudoval na Fakultě elektrotechniky na ČVUT v Praze, kde získal titul inženýra. Na elektrotechnické fakultě ČVUT vystudoval specializaci rozhlasová, filmová a televizní technika. Začátky kariéry a příchod na Barrandov Jeho první prací v oboru byl v roce 1961 životopisný televizní snímek Magdalena Dobromila Rettigová a od roku 1963 začal pracovat ve Filmovém studiu Barrandov, kde se stal zakladatelem naší moderní zvukové tvorby. Na Nový rok 1963 nastoupil do Filmového studia Barrandov, kde zpočátku pracoval ve Studiu pro úpravu zahraničních filmů. Od té doby se specializuje na dokončovací práce, především postsynchronní ruchy, mix a mastering optické zvukové stopy. Průkopník moderní zvukové tvorby Ivo Špalj stál u zrodu moderní české zvukařské tvorby například u filmů Kinoautomat (1971), Akce Bororo (1972), Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku (1982). Zvukový mistr Ing. Ivo Špalj prošel cestu od analogového zvuku až po dnešní digitální éru, od technicky vnímané práce až po dnešní uznávanou uměleckou profesi. Stal se u nás průkopníkem vícekanálového zvuku a zvukové dramaturgie. Spolupráce s Janem Švankmajerem Mezi významnými filmovými osobnostmi, se kterými Ivo Špalj spolupracoval, jsou nejzásadnější režisér surrealistických snímků Jan Švankmajer a jeho producent Jaromír Kallista. Něžný dokument také ukazuje „Inžu", jak se o něm v oboru hovoří, při jeho další spolupráci s Janem Švankmajerem, jehož filmům právě on dodával typický, hutný, propracovaný zvukový mix. Je dvorním zvukařem Jana Švankmajera a podílel se na filmech jako Lekce Faust (1994), Otesánek (2000) a Kunstkamera (2022). Animované seriály a mezinárodní projekty Ivo Špalj se podílel na stovkách krátkých animovaných filmů a seriálů a mnoha animovaných i hraných filmech. Pracoval na celé řadě celovečerních hraných filmů a také na mnoha animovaných seriálech jako Pat a Mat, Jája a Pája, O človíčkovi. Mezi nejznámější díla Iva Špalja patří Pat a Mat, Jája a Pája či O človíčkovi nebo filmy Malá mořská víla, Šakalí léta nebo Kolja. Významnou mezinárodní spoluprací bylo jeho zapojení do oscarového filmu Amadeus (1984), kde pracoval na zvukové složce. Hrané filmy a spolupráce s předními režiséry U hraných filmů zpracovává finální mix zvuku. Zvuk měli na starosti Zbyněk Mikulík a Ivo Špalj u úspěšného filmu Kolja (1996). Podílel se na nespočtu krátkých animovaných filmů a seriálů (např. O klukovi z plakátu, Pat a Mat, Jája a Pája), řadě animovaných celovečerních a na mixu mnoha hraných filmů (např. Morgiana, Malá mořská víla, Zlatí úhoři, Šakalí léta, Kolja, Lotrando a Zubejda, Je třeba zabít Sekala). Ocenění a uznání Ivo Špalj je trojnásobným držitelem Českého lva za filmy Lekce Faust, Učitel tance a Eliška má ráda divočinu a dalšího Českého lva získal v roce 2021 za mimořádný celoživotní přínos české kinematografii. Je mnohonásobným nominantem a trojnásobným držitelem Českého lva za nejlepší zvuk (Lekce Faust, Učitel tance, Eliška má ráda divočinu), v roce 2019 získal cenu Slnko v sieti za zvuk k filmu Hmyz. Mistr zvuku Ivo Špalj (*1940) se za svůj život podílel na vzniku stovek filmů a stal se mentorem pro nejméně jednu generaci mužů a žen za míchacími pulty.