Bohumila Zelenková

Bohumila Zelenková, rodným jménem Bohumila Fiedlerová, se narodila 18. října 1937 v Praze a je česká scenáristka a televizní dramaturgyně. Je manželkou a blízkou spolupracovnicí scenáristy Otto Zelenky a matkou režiséra Petra Zelenky. Začátky kariéry a vzdělání V roce 1953, tedy ve svých šestnácti letech, se Bohumila Zelenková (tehdy ještě Fiedlerová) seznamuje s budoucím manželem Otto Zelenkou, který v té době studuje na FAMU dramaturgii a scenáristiku. Otto Zelenka, od roku 1954 dramaturg v Československé televizi a později i ve Filmovém studiu Barrandov, má vliv na její rozhodnutí studovat na DAMU obor divadelní věda a dramaturgie, dokonce ji sám připravuje na přijímací zkoušky. Bohumila Zelenková je přijata a od druhého ročníku spolupracuje s tehdy novým médiem – televizí. V roce 1960 se po dokončení studia stává televizním dramaturgem pro původní dramatickou tvorbu. Dramaturgická činnost Česká scenáristka a TV dramaturgyně Bohumila Zelenková působí v České televizi od 1960. Jako dramaturg se podílí na televizních filmech a seriálech realizovaných podle scénářů jejího manžela. Během let spolupracovala na řadě úspěšných TV seriálů a inscenací, sama je autorkou TV her, zejména komedií. Scenáristická tvorba Přestože se Bohumila Zelenková věnuje hlavně dramaturgii, je také autorkou scénářů k mnoha televizním filmům. Se svým manželem jako scenáristka však takřka nikdy nespolupracuje – spoluautory byli jen v případě čtyřdílného tv. seriálu Ostrov jistoty (1986, rež. A. Müller). Píše především příběhy ze současnosti o mezilidských vztazích. Asi nejvíce i po letech diváky oslovuje tv. film Tetinka (1970, rež. J. Bělka), komedie Jestli jednou odejdu (1985, rež. F. Filip), Kaviár jen pro přátele a jeho o dvanáct let mladší pokračování Začalo to karafiátem (1969 a 1981, rež. J. Dudek). Bohumila Zelenková se ovšem jako scenáristka věnuje i adaptacím literárních děl. Mezi nejzdařilejší tv. filmy realizované podle jejích scénářů v tomto ohledu patří Hostinec U létavého draka (1971, rež. E. Sadková, podle povídky Josepha Sheridana le Fanu) a Příběh kriminálního rady (1994, rež. D. Klein, podle románu Ladislava Fuchsa). Spolupráce s Františkem Pavlíčkem Výjimečná je spolupráce Bohumily Zelenkové s Františkem Pavlíčkem. V 70. a 80. letech, kdy František Pavlíček nesmí být z politických důvodů literárně činný, je Bohumila Zelenková jedním z těch, kteří jeho díla zaštiťují svým jménem. Proto je také dodnes mnohdy mylně uváděna jako autorka scénářů k filmům a tv. inscenacím, které ve skutečnosti napsal František Pavlíček, jako jsou třeba snímky Three Wishes for Cinderella (1973) nebo Great Torments (1974). Scénář psychologického dramatu byl dílem zakázaného Františka Pavlíčka, kterého v titulcích kryli kolegové Otto a Bohumila Zelenkovi.