Jiří Juřina

Jiří Juřina (28. ledna 1945, Ostrava – 10. června 2008, Uherské Hradiště) byl český divadelní a filmový herec, divadelní ředitel a umělecký šéf. Ostravský rodák Jiří Juřina se po studiích vydal na profesionální hereckou dráhu, která ho postupně zavedla na několik významných divadelních scén. Svou kariéru budoval nejprve v Českém Těšíně a později v Městském divadle v Gottwaldově (dnešní Zlín). V roce 1982 zakotvil ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, kde působil nejen jako herec, ale zastával zde i funkci uměleckého šéfa a později i ředitele divadla. Ve Slováckém divadle se stal jednou z hereckých opor souboru a vytvořil zde řadu výrazných rolí. Na filmovém plátně debutoval Jiří Juřina v politicky angažovaném historickém dramatu Dvacátý devátý (1974) režiséra Antonína Kachlíka, kde ztvárnil postavu básníka Vítězslava Nezvala. Film líčil okolnosti zvolení Klementa Gottwalda do čela Komunistické strany Československa v roce 1929. Další filmovou příležitost dostal v sociálním dramatu Děti zítřků (1980) režiséra Radima Cvrčka, které bylo natočeno podle skutečných událostí spojených s potlačením brněnské generální stávky v roce 1920. Snímek sledoval osudy dělníků a jejich rodin v hodonínské cihelně, kde Juřina ztvárnil jednu z menších rolí. V pozdějších letech se Jiří Juřina objevil také v populárních televizních seriálech. V Četnických humoreskách, které mapovaly práci příslušníků brněnské četnické pátrací stanice v období první republiky, si zahrál roli řidiče autobusu. V historickém seriálu Zdivočelá země, který vyprávěl o osídlování českého pohraničí po druhé světové válce a následných politických změnách v padesátých letech, ztvárnil postavu Krivého. Ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, kde strávil více než dvě desetiletí, patřil k výrazným hereckým osobnostem. Diváci si ho pamatují například jako Ala Lewise v inscenaci Vstupte!, Faráře v Lišce Bystroušce nebo Satanáše v Portugálii. Jeho herecký projev se vyznačoval profesionalitou a pečlivým přístupem k postavám. Jiří Juřina zemřel 10. června 2008 v Uherském Hradišti ve věku 63 let. Tehdejší ředitel Slováckého divadla Igor Stránský o něm prohlásil: "Byl to velký kamarád, ale především vynikající herec – takový, jakých je dnes už málo." Sám Juřina o herectví řekl: "Když herce zaujme nebo přímo uchvátí nabízený text či téma nebo jen myšlenka, ať větší či menší, a on si řekne: to je ono, to mi voní, musí jít do toho, byť by jej právě bolely zuby nebo se ozývaly plotýnky. To přesvědčení, že divák to slyšet chce, ba musí, a že nikdo jiný by to nesdělil právě jako já, to je jako droga – závislost na odezvě diváků."