Břetislav Hrstka, narozen 21. prosince 1900 ve Štramberku, zemřel pravděpodobně na přelomu 60. a 70. let 20. století v Německu, byl český herec a divadelní ředitel.
Rodinné zázemí a mládí
Břetislav Hrstka pocházel z významné rodiny. Jeho otec MUDr. Adolf Hrstka (1864-1931) byl uznávaným lékařem, později radním a starostou města Štramberk, kde mu v roce 1938 odhalili pamětní desku. Jeho matka Marie, rozená Baarová, byla sestrou spisovatele Zdenka Bára. Břetislav měl staršího bratra Oldřicha, který byl v roce 1943 popraven za odbojovou činnost, a mladšího bratra Jaromíra, jenž zemřel v pouhých 19 letech na tuberkulózu.
Divadelní kariéra
O divadelní kariéře Břetislava Hrstky se dochovalo jen málo informací. Svou hereckou dráhu začínal v Ostravě, následně nějakou dobu vedl divadlo v Kladně. Od poloviny 30. let se ujal vedení žižkovského divadla Akropolis v Praze, kde uváděl méně náročné divadelní hry jako Šly panenky silnicí nebo Loupežník. V tomto divadle však neuspěl a přesunul se do Švandova divadla. Ve své době byl velmi populární, především díky ztvárňování různých bodrých tatíků.
Filmová kariéra
Filmová kariéra Břetislava Hrstky nebyla rozsáhlá, ale zahrnovala několik menších rolí v českých filmech z období první republiky a protektorátu. Hrál převážně epizodní role, které však přispívaly k celkové atmosféře filmů. V roce 1937 ztvárnil hostinského ve filmu Děvčátko z venkova, kde hlavní role ztvárnili Věra Ferbasová a Stanislav Strnad. Jednalo se o příběh osiřelé dívky Zdeňky, která přijíždí do Prahy ke svému poručníkovi.
V roce 1939 se objevil jako majitel taxíků ve filmu Kdybych byl tátou, komedii o starém mládenci panu Adamičkovi, kterého hrál Jindřich Plachta. V roce 1940 účinkoval v úspěšném životopisném filmu To byl český muzikant, který vyprávěl příběh slavného kapelníka a skladatele Františka Kmocha. Tento film se stal jedním z nejúspěšnějších českých snímků své doby a měl silný vlastenecký podtext, který rezonoval s diváky v době nacistické okupace.
Poslední Hrstkovou předválečnou rolí byla epizodní postava vrátného ve filmu Rukavička (1941). Po šestileté přestávce se vrátil k filmovému herectví ve znárodněné kinematografii, kdy v roce 1947 ztvárnil epizodní roli pana Kalínského ve filmu Podobizna. Tento snímek, natočený podle povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola, patřil k výjimečným počinům české kinematografie, neboť se jednalo o drama s hororovými prvky, což byl v tehdejší době neobvyklý žánr.
Osobní život a emigrace
Z osobního života Břetislava Hrstky víme, že od roku 1945 byl ženat s Annou Ženíškovou (narozenou 1911), mladší sestrou herečky Máni Ženíškové. Tímto sňatkem se stal švagrem dalšího korpulentního herce Theodora Pištěka. Se svou manželkou měl jediného syna Jiřího Hrstku.
Po komunistickém převratu v roce 1948 Břetislav Hrstka se svou rodinou emigroval do Německa, kde byl později zaměstnán i v rádiu Svobodná Evropa. Vzhledem k jeho emigraci se o jeho pozdějších osudech dochovalo jen málo informací. Podle dostupných zdrojů zemřel pravděpodobně na přelomu 60. a 70. let 20. století v Německu.