Pavla Stolzová

Pavla Stolzová (28. června 1877, Praha-Smíchov – neznámé datum úmrtí), herečka Pavla Stolzová, vlastním jménem Pavlína Stolzová, se narodila 28. června 1877 v Praze na Smíchově do rodiny průvodčího vlaků Štěpána Stolze a jeho manželky Tekly rozené Svitákové, která byla příbuznou herce a režiséra Jana Svitáka. Pavla pocházela z početné rodiny - měla tři sestry a jednoho bratra Václava, který se později také věnoval herectví. Pavla Stolzová patří mezi dnes neprávem zapomenuté české herečky konce 19. a počátku 20. století. Její divadelní kariéra začala v době, kdy české divadlo procházelo významným rozvojem. Období, ve kterém se narodila, bylo pro české divadelnictví přelomové - v roce 1877 byla dokončena střecha budovy Národního divadla, které bylo poprvé otevřeno v roce 1881. Tato doba byla charakteristická silným národním uvědoměním a snahou o rozvoj české kultury, což se odráželo i v divadelním umění. Pavla Stolzová se během své kariéry věnovala především divadelnímu herectví. Působila v době, kdy v českém divadle převažoval tzv. velký styl, v němž byl ideálem herec krásné postavy, virtuózně deklamující text. Zároveň se však v 80. letech 19. století začal prosazovat nový styl založený na podrobném studiu a zobrazení životní reality, na individualizaci dramatické postavy a jejím přirozeném ztvárnění. Toto období bylo charakteristické přechodem od romantického pojetí herectví k realistickému. Je důležité zmínit, že Pavla Stolzová nesmí být zaměňována se svou sestřenicí Paulou Stolzovou, která byla její jmenovkyní. Tato skutečnost někdy způsobuje záměny v historických pramenech a komplikuje přesné zmapování její divadelní kariéry. Přestože se o konkrétních rolích Pavly Stolzové dochovalo jen málo informací, její přínos českému divadlu spočívá v tom, že patřila ke generaci hereček, které pomáhaly budovat tradici českého divadelního umění v jeho formativním období. Její působení spadá do éry, kdy se české divadlo postupně profesionalizovalo a získávalo si respekt domácího i zahraničního publika.