Gérard Meylan

Gérard Meylan, narozen 14. prosince 1952 v Marseille, je francouzský herec, který se proslavil především svou dlouholetou spoluprací s režisérem Robertem Guédigianem. Vyrůstal v dělnické čtvrti l'Estaque v Marseille, kde se již v dětství seznámil s budoucím režisérem. Jak sám Meylan vzpomíná v rozhovoru pro časopis Télérama: "Robert si hrál s vojáčky pod kuchyňským stolem, kde jeho matka žehlila. Mně bylo šest let a přišel jsem s otcem prodávat noviny L'Humanité, byla neděle." Počátky kariéry a dvojí profese V roce 1972 se Gérard Meylan stal nočním zdravotníkem, profesi, kterou vykonával souběžně se svou hereckou kariérou po dobu 35 let. Jeho filmový debut přišel v roce 1980, kdy mu Robert Guédiguian nabídl roli ve svém prvním celovečerním filmu Dernier été (Poslední léto). V tomto snímku se poprvé setkal s Ariane Ascaride, Guédiguianovou manželkou a další stálicí jeho filmů. Následovaly další spolupráce s Guédigianem na filmech Rouge Midi (1985) a Ki lo sa? (1985), které však nezaznamenaly větší komerční úspěch. Průlom a uznání Skutečný průlom v Meylanově kariéře přišel v roce 1997 s filmem Marius and Jeannette, kde ztvárnil titulní mužskou roli po boku Ariane Ascaride. Tento poetický příběh lásky mezi hlídačem opuštěné cementárny a svobodnou matkou pracující jako pokladní získal cenu v sekci Un Certain Regard na festivalu v Cannes a přinesl Meylanovi uznání širšího publika. Film se odehrává v marseillské čtvrti l'Estaque a vyznačuje se typickým Guédigianovým pohledem na dělnickou třídu, solidaritu a mezilidské vztahy. Spolupráce s Guédigianem Meylan se stal nedílnou součástí Guédiguianovy filmové "rodiny" spolu s Ariane Ascaride a Jean-Pierrem Darrousinem. Tato herecká trojice se objevila v mnoha režisérových filmech, včetně kriticky oceňovaného dramatu La ville est tranquille (The Town Is Quiet) z roku 2000, kde Meylan ztvárnil postavu Gérarda, bývalého známého hlavní hrdinky, který jí dodává heroin pro její závislou dceru. Film nabízí temný pohled na sociální problémy Marseille. V roce 2011 se Meylan objevil ve filmu The Snows of Kilimanjaro (Les Neiges du Kilimandjaro), kde hrál Raoula, švagra hlavního hrdiny Michela. Tento film, inspirovaný básní Victora Huga, byl uveden v sekci Un Certain Regard na festivalu v Cannes a získal cenu diváků na Mezinárodním filmovém festivalu ve Valladolidu. Pozdější kariéra V posledních letech Meylan pokračoval ve spolupráci s Guédigianem na filmech jako La Villa (The House by the Sea) z roku 2017, který byl uveden v hlavní soutěži na Benátském filmovém festivalu. V roce 2019 hrál jednu z hlavních rolí ve filmu Gloria Mundi, kde ztvárnil Daniela, muže, který se po letech ve vězení vrací do Marseille, aby poznal svou dceru a vnučku. Kritici označili tento film za "především Meylanův", přičemž jeho postava byla popsána jako "dostojevskovsky vykupitelská a silná". V roce 2023 se objevil v Guédiguianově filmu Et la fête continue! (And the Party Goes On) a v roce 2025 ve filmu La Pie voleuse (The Thieving Magpie), kde hrál manžela hlavní hrdinky Marie, závislého na hazardních hrách. Tento film byl opět zasazen do čtvrti l'Estaque, kde Meylan i Guédiguian vyrůstali. Umělecký přínos Ačkoli Meylan pracoval i s jinými režiséry, například s Lucasem Belvauxem ve filmu Rapt (2009), jeho kariéra je neodmyslitelně spjata s Robertem Guédigianem a jeho marseillskými příběhy. Meylanovy postavy jsou často tiché, rezervované, ale s hlubokou vnitřní silou. Jeho autentický herecký projev, pramenící z jeho vlastních kořenů v dělnické třídě Marseille, dodává Guédigianovým filmům jedinečnou věrohodnost. Gérard Meylan představuje vzácný příklad herce, který dokázal skloubit civilní profesi zdravotníka s úspěšnou filmovou kariérou, a zůstal přitom věrný svým kořenům a uměleckým hodnotám. Jeho dlouhodobá spolupráce s Robertem Guédigianem vytvořila jedno z nejpozoruhodnějších tvůrčích partnerství ve francouzské kinematografii.