Nénette et Boni

Hlavními nositeli významů ve filmech Claire Denis nejsou slova, ale gesta a pohyby. Pohyblivost a proměnlivost jednotlivých gest vede k velmi emotivně působícím obrazům, jejichž význam není nikdy jednoznačný. Film Nénette a Boni přesně tímto mnohoznačným způsobem popisuje znovu nalézaný vztah mezi bratrem a sestrou. Dílo je naplněno jejich vzájemným nedůvěřivým odstrkováním, kroužením kolem sebe na bezpečnou vzdálenost, odzbrojujícím se snažení po opětovném dosažení pocitu bezpečí. Snímek, vyznamenaný několika cenami na MFF v Locarnu, byl původně natáčen na 16mm materiál s použitím objektivů s dlouhou ohniskovou vzdáleností. To umožnilo vytvářet až „hmatově“ naléhavé obrazy, které nás velmi intimně přibližují k tělům postav, povrchu jejich kůže. [Cinepur Choice 2008]