Eva Karelová

Eva Karelová, narozená 15. února 1925 ve Vídni, zemřela 26. dubna 1957 v Praze, byla česká divadelní a filmová herečka. Narodila se jako Eva Fierlingerová a během svého krátkého života byla také známá pod provdaným jménem Eva Příhodová. Divadelní kariéra Eva Karelová zahájila svou profesionální hereckou dráhu ve dvaceti letech jako členka olomouckého Českého divadla, kde působila v letech 1945–1948. Poté přesídlila do Prahy, kde se stala herečkou Divadla státního filmu (1948–1951). Od roku 1952 až do své předčasné smrti v roce 1957 byla členkou Divadla S. K. Neumanna v Libni. Během své divadelní kariéry také příležitostně hostovala na dalších divadelních scénách a účastnila se zájezdových představení. Byla představitelkou mladých, temperamentních, ale zároveň lyrických a jemných dívek. Její herecký projev byl charakteristický výrazným temperamentem, podtržený hustými černými vlasy, podlouhlým obličejem a výraznýma očima. Filmová kariéra Do světa filmu vstoupila Eva Karelová v roce 1946, kdy debutovala v roli ošetřovatelky v kriminálním dramatu Lavina režiséra Miroslava Cikána. Tento film, natočený podle scénáře Jaroslava Mottla a Josefa Trojana, byl psychologickým dramatem o zápasu dobra a zla v člověku. Za její nejvýznamnější filmovou roli je považována postava vesnického děvčete Anky, dcery hostinského, v historickém dramatu Portáši z roku 1947. V tomto snímku režiséra Václava Kubáska ztvárnila dívku, která se zamiluje do portáše Jury (Josef Bek) a pomůže odhalit plány bandy zlodějů dobytka. Film se odehrává na sklonku 18. století na moravsko-uherském pomezí a zachycuje život speciálních jízdních oddílů portášů, kteří střežili hranice. V roce 1948 vytvořila Eva Karelová další výraznou roli průvodčí tramvaje ve válečném dramatu Němá barikáda režiséra Otakara Vávry. Tento film, natočený podle povídkového cyklu Jana Drdy, zachycuje události Pražského povstání v květnu 1945 a patří k významným dílům české poválečné kinematografie. Rok 1949 byl pro Evu Karelovou mimořádně plodný, neboť se objevila hned ve čtyřech filmech. Ztvárnila mladou ženu v kriminálním dramatu Dnes o půl jedenácté režiséra Jiřího Slavíčka, číšnici Filoménku (Theofilu) Dittrichovou ve velkofilmu Revoluční rok 1848 Václava Kršky, dělnici Marii Frýdlovou v dramatu Dva ohně Václava Kubáska a učitelku v krátkém agitačním snímku Pionýrská abeceda Karla Barocha. V roce 1951 si zahrála dívku brusiče Jarky Karhana, Božku, v budovatelské komedii Karhanova parta režiséra Zdeňka Hofbauera. Svou filmovou kariéru uzavřela v roce 1953 rolí mladé lékařky v dramatu Kavárna na hlavní třídě režiséra Miroslava Hubáčka, které bylo natočeno podle stejnojmenného sociálního románu Gézy Včeličky. Rozhlasová a televizní tvorba V 50. letech Eva Karelová vystupovala také v rozhlase, kde ztvárnila například princeznu Kačenku v Jiráskově hře Pan Johanes (1952) v režii Přemysla Pražského nebo Tosju Čížovou v komedii Alexeje Arbuzova Setkání s mládím (1953) v režii Jiřího Horčičky. Ojediněle se objevila i v televizních produkcích. Eva Karelová zemřela náhle 26. dubna 1957 v Praze ve věku pouhých dvaatřiceti let. Její předčasný odchod znamenal citelnou ztrátu pro české divadlo i kinematografii.