Martin Gregor

Martin Gregor, vlastním jménem Martin Guttmann, se narodil 14. listopadu 1906 v Trnavě a zemřel 29. června 1982 v Bratislavě. Byl významným slovenským hercem a jednou ze zakladatelských osobností slovenského profesionálního divadelnictví. Mládí a vzdělání Narodil se do rodiny klempíře Žigmunda Guttmanna, který později pracoval jako hudební klaun v cirkuse. Martin absolvoval v roce 1923 průmyslovou školu a následně pracoval jako soustružník v trnavském Coburgu. Během tohoto období získával první herecké zkušenosti v ochotnických souborech v Trnavě. Po otevření Hudebně-dramatické akademie v Bratislavě se rozhodl studovat herectví. Již jako student druhého ročníku (1932-1933) byl angažován do Slovenského národního divadla. Válečné období V roce 1940 byl kvůli svému židovskému původu propuštěn z divadla. V tomto těžkém období se seznámil se svou budoucí manželkou Magdou, která byla také propuštěna z baletního souboru SND. Vzali se v roce 1942. Martin Gregor tajně překládal pro rozhlas a několikrát byl zatčen, ale díky své popularitě a neústupnosti manželky vždy propuštěn. Po potlačení Slovenského národního povstání v září 1944 byl deportován do koncentračních táborů. Prošel celkem čtyřmi tábory, včetně Osvětimi a Mauthausenu. Se svou manželkou, která měla podobný osud, se znovu setkal po osvobození v roce 1945. Poválečná kariéra Po návratu do Bratislavy se opět stal členem Slovenského národního divadla, kde později působil jako ředitel (1948-1952) a šéf činohry (1967-1970). Byl také spoluzakladatelem Nové scény v Bratislavě v roce 1946. V letech 1952-1954 významně přispěl k založení Rozhlasového hereckého souboru Československého rozhlasu v Bratislavě, kde působil jako režisér. V 50. letech byl obviněn z oportunismu, kosmopolitismu a kariérismu, byl zbaven všech funkcí a spolu s manželkou propuštěn z divadla. Po dvou letech se však do divadla vrátil a znovu se zařadil mezi nejoblíbenější herce na scéně. Divadelní tvorba Martin Gregor byl především divadelním hercem. Během své padesátileté kariéry vytvořil na jevišti 190 postav. Začínal jako komik a salónní herec, postupem času se však přeorientoval na tragické a tragikomické postavy s komorním hereckým projevem a psychologickou analýzou. K jeho významným divadelním rolím patřily postavy ve hrách jako Višňový sad (Jepichodov, později Firs), Revizor (Osip), Caesar a Kleopatra (Appolodorus), Svatba Krečinského (Raspljujev), Misantrop (Alcest), Herodes a Herodias (Filip), Pan Puntilla a jeho sluha Matti (Puntilla), Na dně (Bubnov), Pohled s mostu (Alfieri), Ivanov (Lebeděv) a zejména Zlatí chlapci, kde ztvárnil kabaretiéra Willieho Clarka. Tuto hru hrál s Ladislavem Chudíkem více než 250krát. Filmová kariéra Přestože byl Martin Gregor primárně divadelním hercem, vytvořil řadu významných filmových rolí. Do slovenské kinematografie vstoupil již koncem 40. let. Objevil se ve slovenských filmech Vlčie diery (1948) jako MUDr. Steiner, Katka (1949) v roli ředitele, Boj sa skončí zajtra (1951) jako stavitel Antoš a Mladé srdcia (1952) v roli inženýra Hanesa. Dále hrál ve filmech Statočný zlodej (1958) jako správce spolku Rohatý, Výlet po Dunaji (1962) jako Buja Lobog a Jánošík I-II (1962-1963) v roli hraběte Dolinayiho. Před českými filmovými kamerami se objevil třikrát, vždy ve výrazných postavách souvisejících s druhou světovou válkou. V dramatu Transport z ráje (1962) režiséra Zbyňka Brynycha ztvárnil kabaretiéra, herce a režiséra Kurta Gerrona. V oscarovém snímku Obchod na korze (1965) režisérů Jána Kadára a Elmara Klose hrál holiče Josefa Katze. V rekonstrukci mnichovských událostí Dny zrady (1973) ztvárnil francouzského premiéra Édouarda Daladiera, k čemuž mu pomohla i fyzická podobnost s tímto politikem. Výraznou kreaci tragicky zahynulého židovského velkoobchodníka Lederera vytvořil v německém dramatu Dům v Kaprové ulici (Das Haus in der Karpfengasse, 1965). Mezi jeho další filmy patří Námestie svätej Alžbety (1965), Vrah zo záhrobia (1966), Zmluva s diablom (1967) a Niet inej cesty (1968). Televizní a rozhlasová tvorba Martin Gregor se uplatnil i v desítkách televizních filmů a inscenací, jako byly Smrť sa volá Engelchen, Drotár, Úklady a láska, Mumu, Ako ostrihať manžela, Karol Ketzer, Sesternica Beta a Dvanásť nahnevaných mužov. Úspěšně namluvil postavu Létajícího strýčka Fedora v belgickém večerníčku Tip a Tap. Byl také aktivní v rozhlase, kde účinkoval v inscenacích jako Třicet nočních výstřelů, Ptáci, Don Juan a Lakomec. Martin Gregor byl jednou z nejvýraznějších osobností slovenského divadla a filmu 20. století. Jeho herecký projev, charakterizovaný silnou malou postavou, kulatým obličejem a specifickým hlasovým projevem, mu umožnil vytvořit nezapomenutelné postavy, které zůstávají v paměti diváků dodnes.