Patricia Neal

Patricia Neal (narozená jako Patsy Louise Neal; 20. ledna 1926 – 8. srpna 2010) byla americká herečka divadla a filmu. Narodila se v Packardu v Kentucky a vyrůstala v Knoxville v Tennessee, kde se již v deseti letech začala zajímat o herectví. Počátky kariéry a první úspěchy Patricia Neal zahájila svou profesionální kariéru jako divadelní herečka. Po studiích na Northwestern University získala první práci v New Yorku jako náhradnice v broadwayské produkci hry The Voice of the Turtle. Skutečný průlom přišel v roce 1946, kdy zazářila v Lillian Hellmanově hře Another Part of the Forest, za kterou získala vůbec první cenu Tony v historii v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli. Její filmový debut přišel v roce 1949 po boku Ronalda Reagana ve snímku John Loves Mary. Téhož roku následovala role ve filmu The Fountainhead, kde hrála s Garym Cooperem, s nímž navázala intenzivní milostný vztah, přestože byl ženatý. Tato aféra, která skončila Cooperovým odmítnutím opustit svou manželku, měla na Neal hluboký dopad a později vedla k jejímu nervovému zhroucení. Významné filmové role V 50. letech se Neal objevila v několika významných filmech. V roce 1951 ztvárnila vdovu po druhé světové válce Helen Bensonovou ve sci-fi klasice The Day the Earth Stood Still. Po období, kdy nebyla spokojena s nabízenými rolemi v Hollywoodu, se vrátila na Broadway, kde obnovila svou kariéru. Rok 1957 přinesl jeden z jejích nejlepších výkonů ve filmu A Face in the Crowd režiséra Elia Kazana, kde ztvárnila rozhlasovou novinářku Marciu Jeffriesovou. V roce 1961 se objevila jako bohatá mecenáška Emily Eustace Failensonová v ikonickém filmu Breakfast at Tiffany's po boku Audrey Hepburnové. Vrcholem její filmové kariéry byla role unavené hospodyně Almy Brownové ve filmu Hud (1963) s Paulem Newmanem. Za tento výkon získala Oscara za nejlepší herečku, cenu BAFTA a ocenění od newyorských filmových kritiků. V roce 1965 se znovu setkala s Johnem Waynem ve filmu In Harm's Way, za který získala svou druhou cenu BAFTA. Osobní tragédie a zotavení Osobní život Patricie Neal byl poznamenán řadou tragédií. V roce 1953 se provdala za britského spisovatele Roalda Dahla, s nímž měla pět dětí. V roce 1960 utrpěl jejich čtyřměsíční syn Theo vážné zranění mozku, když jeho kočárek srazil taxík. V roce 1962 zemřela jejich sedmiletá dcera Olivia na komplikace spojené s příušnicemi. Nejdramatičtější zvrat v jejím životě přišel v roce 1965, kdy Neal, v té době těhotná s pátým dítětem, utrpěla tři masivní mozkové mrtvice, které ji zanechaly v kómatu po dobu tří týdnů. Lékaři předpovídali, že už nikdy nebude chodit ani mluvit. Díky neúnavné podpoře svého manžela, který pro ni vyvinul náročný rehabilitační program, se však dokázala zotavit. Znovu se naučila chodit a mluvit, přestože trpěla afázií a měla problémy s pamětí. Návrat k herectví Pouhé tři roky po mrtvici se Neal triumfálně vrátila na filmové plátno ve snímku The Subject Was Roses (1968), za který byla nominována na Oscara. Tento comeback byl považován za zázrak a inspiroval mnoho lidí po celém světě. V roce 1971 ztvárnila matriarchální postavu v televizním filmu The Homecoming: A Christmas Story, který se stal základem pro populární seriál The Waltons. Za tento výkon získala Zlatý glóbus. V následujících letech se objevovala především v televizních filmech a seriálech, včetně Little House on the Prairie. Pozdější kariéra a odkaz V roce 1978 bylo na její počest pojmenováno rehabilitační centrum Patricia Neal Rehabilitation Center v nemocnici Fort Sanders Regional Medical Center v jejím rodném Knoxville. Neal se stala vášnivou obhájkyní rehabilitace po mrtvici a pravidelně navštěvovala pacienty centra, aby je povzbudila. V roce 1983 se po 30 letech manželství rozvedla s Roaldem Dahlem poté, co zjistila jeho dlouholetou aféru. Vrátila se do USA a pokračovala v herecké kariéře. V roce 1999 se objevila v roli Cookie ve filmu Roberta Altmana Cookie's Fortune. Patricia Neal zemřela 8. srpna 2010 ve věku 84 let na rakovinu plic. Zanechala po sobě mimořádný odkaz jako herečka i jako symbol odvahy a vytrvalosti. Její život, plný triumfů i tragédií, inspiroval mnoho lidí po celém světě. Její herecký talent, charakterizovaný hloubkou, inteligencí a autenticitou, jí zajistil místo mezi nejvýznamnějšími herečkami své generace.