Armando Marra

Armando Marra (10. ledna 1926, Neapol, Itálie – 24. července 2011, Bologna, Itálie) byl italský herec, který se proslavil především svými charakterními rolemi v italské kinematografii. Počátky kariéry Armando Marra vstoupil do světa umění již v útlém věku. Do filmového průmyslu se dostal v roce 1970, kdy byl objeven režisérem Pietrem Germim a získal svou první, byť epizodní roli ve filmu Le castagne sono buone. Jeho herecká kariéra se však naplno rozvinula až v polovině 70. let, kdy začal pravidelně účinkovat v italských filmech. V roce 1976 se objevil v snímcích L'Italia s'è rotta a Il compromesso... erotico, čímž si postupně budoval svou pozici v italské kinematografii. Vrchol kariéry v 80. letech Osmdesátá léta představovala pro Armanda Marru nejplodnější období jeho filmové kariéry. V roce 1982 ztvárnil výraznou roli Dieci Decimi v populární italské komedii No grazie, il caffè mi rende nervoso (No Thanks, Coffee Makes Me Nervous) po boku známých herců Massima Troisiho a Lella Areny. Ve stejném roce se objevil také ve filmu Attila flagello di Dio s Diegem Abatantuonem. V roce 1983 spolupracoval s Vittoriem Gassmanem a Fanny Ardant ve filmu Benvenuta a s Albertem Sordim v Il tassinaro. Rok 1984 přinesl Marrovi další významné role - ztvárnil postavu Cavalla Pozza v komediálním westernu Arrapaho a Tronconeho v kritiky oceňovaném filmu Mi manda Picone (Where's Picone?) režiséra Nanniho Loye s Giancarlem Gianninim v hlavní roli. Tento film, který získal uznání na filmovém festivalu v Cannes, patří mezi významná díla italské kinematografie 80. let. Mezinárodní uznání Mezinárodního uznání se Armando Marra dočkal v roce 1986, kdy se objevil v historickém mysteriózním filmu The Name of the Rose (Jméno růže) režiséra Jean-Jacquese Annauda. V této adaptaci stejnojmenného románu Umberta Eca ztvárnil jednoho z mnichů po boku hvězdného obsazení v čele se Seanem Connerym a Christianem Slaterem. Film získal několik ocenění včetně ceny BAFTA pro Seana Conneryho za nejlepší mužský herecký výkon. V roce 1987 se Marra objevil ve filmu Intervista legendárního režiséra Federica Felliniho a v dramatu Mosca addio s herečkou Liv Ullmann, čímž potvrdil svou pozici respektovaného charakterního herce. Pozdější kariéra a odkaz Přestože Armando Marra účinkoval v několika desítkách filmů, zůstával věrný svému přesvědčení, že jeho skutečnou láskou je divadlo. V jednom z rozhovorů v roce 2006 prohlásil: "Kino jsem ve skutečnosti nikdy nevyhledával, vždy jsem miloval divadlo. Pro mě je divadlo život, je to můj život a já ho miluji." Během své divadelní kariéry spolupracoval s významnými osobnostmi jako byli Peppino De Filippo, Eduardo De Filippo, Giorgio Strehler či Jean-Louis Barrault. Armando Marra zemřel 24. července 2011 v Bologni ve věku 85 let. Zanechal po sobě bohaté herecké dědictví, které zahrnuje desítky filmových rolí a nespočet divadelních představení. Jeho schopnost ztvárňovat charakterní postavy a přirozený herecký talent z něj učinily jednu z nezapomenutelných tváří italské kinematografie druhé poloviny 20. století.