Georges Wilson

Georges Wilson (16. října 1921 – 3. února 2010) byl významný francouzský herec a divadelní režisér. Narodil se v Champigny-sur-Marne (Seine, nyní Val-de-Marne) jako nemanželský syn francouzského otce a irské matky. Jeho profesní příjmení Wilson bylo odvozeno od jeho irské babičky, zatímco jeho rodné příjmení nebylo nikdy zveřejněno. Divadelní kariéra Georges Wilson byl klíčovou postavou francouzského divadla druhé poloviny 20. století. V letech 1963 až 1972 zastával prestižní pozici ředitele Théâtre National Populaire (dříve známého jako Théâtre national de Chaillot), kde významně přispěl k rozvoji francouzské divadelní scény. Později, v letech 1978 až 1995, působil jako ředitel pařížského divadla Théâtre de l'Oeuvre. Jeho vášeň pro divadlo ho provázela po celý život a na jevišti ztvárnil mnoho klasických rolí z francouzského repertoáru, včetně děl Molièra a Shakespeara. Filmová kariéra Wilson se ve filmovém průmyslu prosadil jako charakterní herec s výrazným hlasem a intenzivním hereckým projevem. Jeho filmová kariéra začala v roce 1946 malou rolí ve snímku Martin Roumagnac. Postupně se vypracoval a během své dlouhé kariéry spolupracoval s některými z nejvýznamnějších režisérů francouzské kinematografie. Mezinárodní uznání mu přinesla role kapitána Haddocka ve filmu Tintin and the Golden Fleece (1961), první hraný film založený na populárních komiksech o Tintinovi. Wilson v této roli dokonale ztvárnil prchlivého, ale dobrosrdečného námořního kapitána, který se stal jednou z jeho nejznámějších postav. Film byl natočen podle originálního scénáře, nikoli podle konkrétního komiksu, a Wilson svým výkonem významně přispěl k úspěchu snímku. Mezi jeho další významné filmové role patří profesor Erminio Bonafé ve filmu The Fascist (1961) a Valentin v povídkovém filmu The Seven Deadly Sins (1962). V roce 1973 ztvárnil kapitána de Tréville ve slavné adaptaci Tří mušketýrů režiséra Richarda Lestera, kde hrál po boku hvězd jako Michael York, Oliver Reed, Richard Chamberlain a Charlton Heston. Jeho hlas byl v anglické verzi filmu dabován Michaelem Hordenem. V pozdější fázi kariéry se objevil jako Henri Lelièvre ve filmu Mesrine: Public Enemy No. 1 (2008), který byl jeho posledním filmovým počinem. Tento biografický kriminální film o notoricky známém francouzském gangsterovi Jacquesu Mesrinovi s Vincentem Casselem v hlavní roli získal značný kritický ohlas. Režijní práce Wilson se kromě herectví věnoval i režii. V roce 1989 režíroval celovečerní film La Vouivre podle románu Marcela Aymého, ve kterém hlavní roli ztvárnil jeho syn Lambert Wilson. Film vypráví příběh mladého vojáka, který se po první světové válce vrací do rodné vesnice a stává se posedlý legendou o tajemné ženě žijící v bažinách. Snímek byl oceňován za svou vizuální estetiku a citlivé zpracování. Ocenění a odkaz Během své kariéry byl Georges Wilson nominován na prestižní filmové ceny, včetně ceny BAFTA a francouzské filmové ceny César. Jeho herecký talent a všestrannost mu umožnily ztvárňovat širokou škálu postav, od komediálních až po dramatické. Wilson byl také otcem známého francouzského herce Lamberta Wilsona a saxofonisty Jean-Marie Wilsona. Jeho odkaz ve francouzské kultuře přetrvává nejen díky jeho vlastní práci, ale i díky uměleckému vlivu, který měl na svého syna Lamberta, jenž se stal jedním z nejvýznamnějších francouzských herců své generace. Georges Wilson zemřel 3. února 2010 v Rambouillet ve věku 88 let. Zanechal po sobě bohaté umělecké dědictví jako jeden z nejvýraznějších francouzských herců a divadelních tvůrců své doby.