Marcello Magni

Marcello Magni (27. června 1959, Bergamo, Itálie – 18. září 2022, Bergamo, Itálie) byl italský herec, režisér, pedagog a spoluzakladatel významné britské divadelní společnosti Complicité. Tento všestranný umělec proslul především svým mimořádným talentem pro fyzické divadlo, improvizaci a pohybové herectví. Divadelní kariéra a Complicité Marcello Magni studoval na univerzitě DAMS v Bologni, ale svou divadelní dráhu rozvinul v Paříži, kde absolvoval prestižní školu Jacquese Lecoqa v 80. letech. Během studií spolupracoval s významnými divadelními tvůrci včetně Daria Fo, Giorgia Strehlera, Pierra Bylanda, Philippa Gauliera a Moniky Pagneux. V roce 1980 se seznámil se Simonem McBurneym a Fionou Gordon, s nimiž později, společně s Annabel Arden, založil v roce 1983 divadelní společnost Théâtre de Complicité (později známou jako Complicité). Tato společnost se stala jednou z nejvlivnějších britských divadelních skupin a zásadně proměnila tvář britského divadla. Magni se podílel na tvorbě prvních úspěšných inscenací jako A Minute Too Late a More Bigger Snacks Now, která v roce 1985 získala prestižní Edinburgh Comedy Award (tehdy známou jako Perrier Award). Během své více než dvacetileté spolupráce s Complicité účinkoval v mnoha dalších významných inscenacích včetně Help I'm Alive, The Visit, The Winter's Tale, Street of Crocodiles a opery A Dog's Heart. Spolupráce s významnými režiséry Magniho mimořádný talent a fyzická virtuozita přitahovaly pozornost významných divadelních režisérů. Spolupracoval s Robertem Lepagem a zejména s Peterem Brookem, s nímž vytvořil mimořádně úspěšnou inscenaci Fragments, soubor krátkých Beckettových her, který se s velkým úspěchem představil od Austrálie po Ameriku. Peter Brook, který obsadil Magniho do role Ariela v Bouři, o něm prohlásil: "Pracoval jsem na této hře a viděl ji tolikrát, ale nikdy jsem se nesetkal s větším, lehčím Arielem." Společně se svou manželkou Kathryn Hunter účinkoval v Brookově poslední jevištní inscenaci, čtení hry Happy Days v pařížském divadle Bouffes du Nord na podzim roku 2021. Filmová a televizní kariéra Vedle své bohaté divadelní činnosti se Marcello Magni prosadil i ve filmu a televizi. K jeho nejvýznamnějším filmovým rolím patří postava lékaře v hudebním dramatu Nine (2009) režiséra Roba Marshalla s Danielem Day-Lewisem v hlavní roli. V oceňovaném životopisném dramatu Mr. Turner (2014) režiséra Mikea Leigha ztvárnil postavu Colourmana. V populárním britském sci-fi seriálu Doctor Who se objevil v epizodě The Eleventh Hour (2010) jako Barney Collins, muž, kterého napodobuje mimozemský uprchlík Prisoner Zero. Účinkoval také v historických seriálech The Tudors a The Virgin Queen. Magni se podílel i na animovaném filmu The Adventures of Pinocchio (1996). Hlas Pingu a další tvorba Širší veřejnosti je Marcello Magni znám především jako jeden z hlasů populární animované postavičky tučňáka Pingu. Po převzetí práv na seriál společností HIT Entertainment v roce 2001 nahradil Magni společně s Davidem Santem původního hlasového herce Carla Bonomiho. Magni namluvil různé postavy v páté a šesté sérii tohoto oblíbeného dětského pořadu v letech 2003-2006. Jako hlasový herec se podílel i na dalších projektech včetně Peter Kay's Animated All Star Band a několika kompilacích HiT Favorites. Kromě herectví působil Marcello Magni také jako režisér a pohybový režisér. Vedl pohybovou režii inscenace Trelawny of the Wells v Donmar Warehouse a Cyrano De Bergerac pro Southwark Playhouse. Na Shakespeare's Globe se podílel na inscenacích Pericles (2005), Merchant of Venice (1998) a Comedy of Errors (1999). Byl také uznávaným pedagogem, který předával své bohaté zkušenosti s fyzickým divadlem mladším generacím. Marcello Magni zemřel 18. září 2022 ve svém rodném Bergamu ve věku 63 let. Zanechal po sobě mimořádné umělecké dědictví a je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů fyzického divadla své generace.