Cathy O'Donnell

Cathy O'Donnell, narozená jako Ann Steely 6. července 1923 v Silurii v Alabamě, byla americká filmová a televizní herečka, která se proslavila především svými rolemi v žánru film noir. Počátky kariéry Ann Steely vyrůstala v Alabamě, ale po smrti otce v roce 1935 se s matkou a bratrem přestěhovala do Oklahoma City. Zde navštěvovala střední školu Classen High School a později studovala dramatické umění na Oklahoma City University. Po studiích pracovala jako stenografka, aby si vydělala na cestu do Hollywoodu, kde ji v drogerii objevil agent Ben Medford. Ten ji představil producentovi Samuelu Goldwynovi, který v ní rozpoznal talent navzdory jejímu silnému jižanskému přízvuku. Goldwyn jí zajistil hlasový a herecký výcvik na American Academy of Dramatic Arts a změnil jí jméno na Cathy O'Donnell – příjmení O'Donnell zvolil, protože podle něj vypadala irsky, a jméno Cathy podle hrdinky z jejího oblíbeného románu Na Větrné hůrce. Průlom v Hollywoodu Filmový debut si odbyla v roce 1945 v nevýznamné roli v komedii Wonder Man s Dannym Kayem. Její první velkou rolí byla postava Wilmy Cameron, středoškolské lásky válečného veterána a dvojitého amputáta Homera Parrishe (ztvárněného skutečným válečným veteránem Haroldem Russellem) ve filmu The Best Years of Our Lives (1946). Tento snímek režírovaný Williamem Wylerem získal sedm Oscarů a odstartoval její slibnou kariéru. V roce 1948 se však její vzestup zpomalil, když se ve svých 24 letech provdala za 48letého producenta Roberta Wylera, staršího bratra režiséra Williama Wylera. Samuel Goldwyn, který v té době vedl spor s Williamem Wylerem, požadoval, aby se Cathy rozvedla, a když odmítla, ukončil s ní smlouvu. Hvězda film noir Přestože ztratila smlouvu s velkým studiem, O'Donnell pokračovala v herecké kariéře a vytvořila několik nezapomenutelných rolí. Ze 17 filmů, ve kterých účinkovala, jich sedm patřilo do žánru film noir, což z ní činí významnou představitelku tohoto stylu. Jedním z jejích nejpamátnějších filmů byl They Live by Night (1949), režijní debut Nicholase Raye, kde ztvárnila Catherine "Keechie" Mobley po boku Farleyho Grangera. Tento film je dnes považován za klasiku noir žánru a figuruje na seznamu deseti nejlepších noir filmů podle deníku The Guardian. S Grangerem si později zahrála i v dalším noir filmu Side Street (1950). Pozdější kariéra V 50. letech se objevila v několika významných filmech, včetně The Miniver Story (1950), kde hrála Judy Miniver, a Detective Story (1951), kde ztvárnila výraznou vedlejší roli po boku Kirka Douglase. V roce 1955 si zahrála Barbaru Waggoman, lásku postavy Jamese Stewarta ve westernu The Man from Laramie. Její poslední filmovou rolí byla Tirzah, sestra hlavního hrdiny ve velkolepém historickém eposu Ben-Hur (1959) s Charltonem Hestonem v hlavní roli. Tento film získal rekordních 11 Oscarů a stal se jedním z nejúspěšnějších filmů všech dob. Závěr života V 60. letech se O'Donnell objevovala především v televizních seriálech jako Perry Mason, The Rebel a Man Without a Gun. Její poslední herecké vystoupení bylo v roce 1964 v epizodě seriálu Bonanza. Cathy O'Donnell zemřela 11. dubna 1970, v den svého 22. výročí svatby, ve věku 46 let po dlouhém boji s rakovinou. Přestože nikdy nedosáhla statusu velké hvězdy, zanechala po sobě trvalý odkaz díky svým nezapomenutelným rolím v klasických filmech americké kinematografie.