Malisa Longo

Malisa Longo, italská filmová herečka, se narodila 13. července 1950 ve městě Venosa v regionu Basilicata. Svou hereckou kariéru zahájila počátkem 70. let, kdy se začala objevovat v italských žánrových filmech, především v komediích, erotických snímcích a akčních filmech. V průběhu 70. a 80. let se stala známou především díky svému působení v tzv. exploitation kinematografii a spolupráci s významnými režiséry italského populárního filmu.

Začátky kariéry a průlom v italské komedii

Malisa Longo vstoupila do filmového průmyslu v době, kdy italská kinematografie zažívala rozmach v oblasti komedií a erotických filmů. Její první výrazné role přišly v žánru commedia sexy all’italiana, kde ztvárňovala mladé a svůdné ženy, často po boku známých komiků té doby. Díky svému vzhledu a charismatu se rychle stala vyhledávanou herečkou v této oblasti a objevila se například ve filmech jako Polibek pod jmelím nebo Tajemství italské ložnice.

Spolupráce s režisérem Brunem Mattem

Významnou kapitolou v kariéře Malisy Longo byla její spolupráce s režisérem Brunem Mattem, specialistou na exploitation filmy a válečné erotické drama. V roce 1976 ztvárnila hlavní roli v kontroverzním snímku SS dívky, kde hrála důstojnici v nacistickém nevěstinci. Film, navzdory kontroverzím, zaznamenal mezinárodní distribuci a přispěl ke zvýšení jejího profilu mimo Itálii. V dalších letech se objevila i v dalších podobně laděných filmech, které spojovaly válečné prostředí s prvky erotiky a násilí.

Přesah do akčního a dobrodružného filmu

V 80. letech se Malisa Longo začala více objevovat i v akčních a dobrodružných filmech, které byly často produkovány v Itálii, ale mířily na mezinárodní trh. Mezi její známější filmy této éry patří snímky jako Delta Force Commando a Thunder III, v nichž ztvárnila vedlejší postavy po boku zahraničních herců. Tyto filmy se natáčely v době, kdy italský filmový průmysl intenzivně kopíroval úspěšné americké vzory, a Longo byla součástí této vlny napodobující hollywoodské akční hity.

Role ve vězeňských a postapokalyptických filmech

V rámci exploitation žánrů se Malisa Longo objevila i ve vězeňských a postapokalyptických filmech, které byly v Itálii v 80. letech velmi populární. Ve filmech jako Ženy v železných klecích nebo Poslední gladiátoři hrála role silných ženských postav, často zasazených do extrémních podmínek přežití nebo vězeňského systému. Tyto snímky byly typické nízkým rozpočtem, výrazným vizuálním stylem a směsí akce, násilí a erotiky.

Mezinárodní účast a působení mimo Itálii

Ačkoli Malisa Longo působila převážně v Itálii, některé z jejích filmů byly natáčeny v mezinárodní koprodukci, což jí umožnilo účast na projektech mimo její domovskou zemi. Objevila se například v německých či francouzských produkcích, často v obdobně laděných žánrových filmech. Její herecký rejstřík byl zaměřen především na vizuálně atraktivní a stylizované role, které odpovídaly tehdejším trendům evropského B-filmového trhu.

Pozdější kariéra a ústup z hlavní scény

Od 90. let se Malisa Longo objevovala ve filmu méně často a její kariéra se začala přesouvat mimo hlavní proud. Přesto zůstala ikonickou představitelkou jednoho specifického období italské kinematografie, kdy byly žánrové filmy s erotickým a akčním laděním běžnou součástí produkce. Její filmografie čítá desítky titulů a zahrnuje pestrou škálu rolí, od komediálních přes dramatické až po akčně laděné postavy, které reflektovaly dobový vkus evropského publika.