Luiz Linhares: Nejlepší filmy a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Luiz Linhares: Filmy a seriály

  • Paměti z vězení
    Paměti z vězení (1984)
    Film
    V roce 1935 došlo v Brazílii k vojenskému povstání a antikomunistickým represím. Spisovatel Graciliano Ramos byl již dlouho trnem v oku fašistickým skupinám, které nyní využívají situace, jež jim umožňuje jeho uvěznění. Film byl natočen podle stejnojmenného autobiografického románu autora Vyprahlých životů.

    Premiéra filmu v roce 1984 znamenala velký úspěch pro Nelsona Pereira dos Santose. Návrat k formální vytříbenosti je ve Vzpomínkách z vězení doveden k dokonalosti. Kamera vyniká citlivým navozením autentické atmosféry a silnou expresivitou. Už jen nápad použít v úvodu a na závěr hudební variaci na národní hymnu je pro domácí obecenstvo strhujícím zážitkem. Tehdy již klasik brazilské kinematografie se vrací k svému tématu nejvlastnějšímu – obrazu země a jejího vývoje. Vzpomínky z vězení mají v sobě trochu ze všeho: obrazy z chudinských předměstí, ze života mulatů, migrujících dělníků nebo indiánů. Nicméně zatímco ve svých filmech z 50. a 60. let chtěl být režisér pozorovatelem, tudíž také vkládal do děje zcizující prvky, aby zabránil nežádoucí identifikaci diváka s individuálním hrdinou, zde je hlavní hrdina zřejmý – novinář Graciliano Ramos. Po třiceti letech ve svém čtrnáctém celovečerním filmu má režisér poprvé jasného mluvčího svých myšlenek. Nejde o autorovo alter ego, ale souhlas s postoji. Děj (v knize rozprostřen na pět set padesát stran) je citlivě zhuštěn, aby se uspokojivě vešel do „pouhých“ tří hodin a čtvrt. První hodina (první část knihy) je popisem cesty do vězení, druhá hodina se odehrává ve věznici v hlavním městě (odpovídá druhé a čtvrté části knihy) a třetí hodina (třetí část knihy) je vyplněna událostmi z vězení Ilha Grande, kde byli političtí vězni. Tyto změny oproti literární předloze prospěly dramatičtějšímu spádu. Graciliano Ramos sepsal vzpomínky v roce 1946, tedy deset let po svém zatčení. Poznámky si dělal již během věznění. Bohužel zemřel, aniž by napsal poslední kapitolu o propuštění na svobodu. Avšak Nelson Pereira dos Santos se rozhodl příběh dokončit. V kontextu jeho díla zaznamenal tento rozsáhlý opus nečekaně kladnou odezvu. Byl uveden na festivalu v Cannes, kde sklidil dlouhotrvající potlesk a cenu mezinárodní kritiky spolu s Paříž, Texas Wima Wenderse. Pro brazilského režiséra to znamenalo návrat do doby slávy Vyprahlých životů. Nyní byly opět okolnosti příznivě nakloněny a jejich výsledkem je silný film po stránce obsahové, ale i díky své okouzlující obrazové výmluvnosti.

    (David Čeněk, LFŠ 2007)
    Žánry:Drama
    75%
    V roce 1935 došlo v Brazílii k vojenskému povstání a antikomunistickým represím. Spisovatel Graciliano Ramos byl již dlouho trnem v oku fašistickým skupinám, které nyní využívají situace, jež jim umožňuje jeho uvěznění. Film byl natočen podle stejnojmenného autobiografického románu autora Vyprahlých životů.

    Premiéra filmu v roce 1984 znamenala velký úspěch pro Nelsona Pereira dos Santose. Návrat k formální vytříbenosti je ve Vzpomínkách z vězení doveden k dokonalosti. Kamera vyniká citlivým navozením autentické atmosféry a silnou expresivitou. Už jen nápad použít v úvodu a na závěr hudební variaci na národní hymnu je pro domácí obecenstvo strhujícím zážitkem. Tehdy již klasik brazilské kinematografie se vrací k svému tématu nejvlastnějšímu – obrazu země a jejího vývoje. Vzpomínky z vězení mají v sobě trochu ze všeho: obrazy z chudinských předměstí, ze života mulatů, migrujících dělníků nebo indiánů. Nicméně zatímco ve svých filmech z 50. a 60. let chtěl být režisér pozorovatelem, tudíž také vkládal do děje zcizující prvky, aby zabránil nežádoucí identifikaci diváka s individuálním hrdinou, zde je hlavní hrdina zřejmý – novinář Graciliano Ramos. Po třiceti letech ve svém čtrnáctém celovečerním filmu má režisér poprvé jasného mluvčího svých myšlenek. Nejde o autorovo alter ego, ale souhlas s postoji. Děj (v knize rozprostřen na pět set padesát stran) je citlivě zhuštěn, aby se uspokojivě vešel do „pouhých“ tří hodin a čtvrt. První hodina (první část knihy) je popisem cesty do vězení, druhá hodina se odehrává ve věznici v hlavním městě (odpovídá druhé a čtvrté části knihy) a třetí hodina (třetí část knihy) je vyplněna událostmi z vězení Ilha Grande, kde byli političtí vězni. Tyto změny oproti literární předloze prospěly dramatičtějšímu spádu. Graciliano Ramos sepsal vzpomínky v roce 1946, tedy deset let po svém zatčení. Poznámky si dělal již během věznění. Bohužel zemřel, aniž by napsal poslední kapitolu o propuštění na svobodu. Avšak Nelson Pereira dos Santos se rozhodl příběh dokončit. V kontextu jeho díla zaznamenal tento rozsáhlý opus nečekaně kladnou odezvu. Byl uveden na festivalu v Cannes, kde sklidil dlouhotrvající potlesk a cenu mezinárodní kritiky spolu s Paříž, Texas Wima Wenderse. Pro brazilského režiséra to znamenalo návrat do doby slávy Vyprahlých životů. Nyní byly opět okolnosti příznivě nakloněny a jejich výsledkem je silný film po stránce obsahové, ale i díky své okouzlující obrazové výmluvnosti.

    (David Čeněk, LFŠ 2007)
    Žánry:Drama
    1
  • Bandido da Luz Vermelha, O
    Bandido da Luz Vermelha, O (1968)
    FilmRole: Delegado Cabeção
    Jorge, zrozený a vychovaný v bídě brazilských slumů, se stane luxusním lupičem domů v São Paulu a senzacechtivý tisk mu dá přezdívku "Bandita s červenou lucernou". Kromě toho, že nosí červenou svítilnu, mluví se svými rukojmími s neuctivým tónem a provádí odvážné průlomy, aby později peníze extravagantně utrácel. Jeho světem je dekadentní čtvrť Boca do Lixo.
    Žánry:KrimiThriller
    73%
    Jorge, zrozený a vychovaný v bídě brazilských slumů, se stane luxusním lupičem domů v São Paulu a senzacechtivý tisk mu dá přezdívku "Bandita s červenou lucernou". Kromě toho, že nosí červenou svítilnu, mluví se svými rukojmími s neuctivým tónem a provádí odvážné průlomy, aby později peníze extravagantně utrácel. Jeho světem je dekadentní čtvrť Boca do Lixo.
    Žánry:KrimiThriller
    2
  • Desafio, O
    Desafio, O (1965)
    FilmRole: Nestor
    70%
    3
  • Inconfidentes, Os
    Inconfidentes, Os (1972)
    FilmRole: Tomás Antônio Gonzaga
    V březnu 1789 bylo teoreticky připraveno spiknutí v Minas Gerais. Jeho vůdcem byl Joaquim José da Silva Xavier, řečený Tiradentes. Všichni významnější úředníci, intelektuálové, duchovní i vojenští a miliční představitelé přislíbili součinnost. Spiklenci nabízejí velmi nehrdinský pohled na tuto významnou událost brazilských dějin.

    V roce 1972 se konal v Brazílii první Kongres filmového průmyslu v Riu de Janeiru. V hlavním městě státu Bahia se uskutečnily Dny krátkých filmů. Premiéru má nejúspěšnější pornochanchada v historii – A Viúva Virgem (Pedro C. Rovai) a dva nepohodlné filmy – São Bernardo (L. Hirszman) a Spiklenci. Téma boje za nezávislost se v této době vojenské diktatury a krutého útlaku stává alegorií na aktuální situaci. Na plátnech kin se proti tupé ideologii bojuje historickým exkurzem. Navíc režisér se nedrží oficiální verze z učebnic dějepisu a uchyluje se k naprostému historickému revizionismu, aniž by si dělal starosti, jak moc bije do očí paralela s tehdejší situací. Film byl spoluprodukován italskou televizí (pod názvem La Congiura). Mučedník Tiradentes je pojat nezvykle realisticky se snahou o přesnou rekonstrukci. Scénář vznikl na základě sedmisvazkových prvopisů rozsudků, veršů básníků zapletených do povstání, moderních básní Cecilie Meirelesové a archivních rešerší. Téměř vědecký snímek je postaven na veršovaných dialozích za použití zastaralé formy portugalštiny, což má zvětšit odstup od jednotlivých postav. Nakonec vše vyznívá více jako psychologická diskuze současné brazilské levice, jež reviduje své úspěchy i neúspěchy. Poslední záběry navíc patří současnosti, čímž je umocněna aktualizace celého problému. Joaquim Pedro de Andrade (1932-1988) patří mezi nejzajímavější režiséry brazilského filmu. Vystudoval fyziku. Založil produkční společnost Saga Filmes, kde natočil řadu dokumentárních snímků. Studoval film v Paříži, Londýně a v New Yorku. Do cinema novo se zařadil již jednou epizodou z povídkového filmu Cinco Vezes Favela (1962). Největší úspěch zaznamenal kanibalistickým příběhem Macunaíma (1969; poprvé byl film v Čechách uveden na Letní filmové škole a následně na festivalu v Karlových Varech). Následoval pozoruhodný snímek Spiklenci. Většina historiků se shoduje, že rokem 1974 končí vklad tohoto režiséra do domácí kinematografie. Možná přeci jen za pozornost stojí i O Homem do Pau-Brasil (1981) – životopis básníka Oswalda de Andrade. (David Čeněk, LFŠ 2007)
    Žánry:Drama
    69%
    V březnu 1789 bylo teoreticky připraveno spiknutí v Minas Gerais. Jeho vůdcem byl Joaquim José da Silva Xavier, řečený Tiradentes. Všichni významnější úředníci, intelektuálové, duchovní i vojenští a miliční představitelé přislíbili součinnost. Spiklenci nabízejí velmi nehrdinský pohled na tuto významnou událost brazilských dějin.

    V roce 1972 se konal v Brazílii první Kongres filmového průmyslu v Riu de Janeiru. V hlavním městě státu Bahia se uskutečnily Dny krátkých filmů. Premiéru má nejúspěšnější pornochanchada v historii – A Viúva Virgem (Pedro C. Rovai) a dva nepohodlné filmy – São Bernardo (L. Hirszman) a Spiklenci. Téma boje za nezávislost se v této době vojenské diktatury a krutého útlaku stává alegorií na aktuální situaci. Na plátnech kin se proti tupé ideologii bojuje historickým exkurzem. Navíc režisér se nedrží oficiální verze z učebnic dějepisu a uchyluje se k naprostému historickému revizionismu, aniž by si dělal starosti, jak moc bije do očí paralela s tehdejší situací. Film byl spoluprodukován italskou televizí (pod názvem La Congiura). Mučedník Tiradentes je pojat nezvykle realisticky se snahou o přesnou rekonstrukci. Scénář vznikl na základě sedmisvazkových prvopisů rozsudků, veršů básníků zapletených do povstání, moderních básní Cecilie Meirelesové a archivních rešerší. Téměř vědecký snímek je postaven na veršovaných dialozích za použití zastaralé formy portugalštiny, což má zvětšit odstup od jednotlivých postav. Nakonec vše vyznívá více jako psychologická diskuze současné brazilské levice, jež reviduje své úspěchy i neúspěchy. Poslední záběry navíc patří současnosti, čímž je umocněna aktualizace celého problému. Joaquim Pedro de Andrade (1932-1988) patří mezi nejzajímavější režiséry brazilského filmu. Vystudoval fyziku. Založil produkční společnost Saga Filmes, kde natočil řadu dokumentárních snímků. Studoval film v Paříži, Londýně a v New Yorku. Do cinema novo se zařadil již jednou epizodou z povídkového filmu Cinco Vezes Favela (1962). Největší úspěch zaznamenal kanibalistickým příběhem Macunaíma (1969; poprvé byl film v Čechách uveden na Letní filmové škole a následně na festivalu v Karlových Varech). Následoval pozoruhodný snímek Spiklenci. Většina historiků se shoduje, že rokem 1974 končí vklad tohoto režiséra do domácí kinematografie. Možná přeci jen za pozornost stojí i O Homem do Pau-Brasil (1981) – životopis básníka Oswalda de Andrade. (David Čeněk, LFŠ 2007)
    Žánry:Drama
    4
  • Césio 137 - O Pesadelo de Goiânia
    Césio 137 - O Pesadelo de Goiânia (1990)
    Film
    63%
    5
  • Homem do Pau-Brasil, O
    Homem do Pau-Brasil, O (1982)
    FilmRole: Paulo Prado
    62%
    6
  • Gabriela, Cravo e Canela
    Gabriela, Cravo e Canela (1983)
    FilmRole: Cel. Jesuíno Mendonça
    59%
    7

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.