Kim Hunter, narozená jako Janet Cole 12. listopadu 1922 v Detroitu v Michiganu, byla americká divadelní, filmová a televizní herečka. Její otec Donald Cole byl inženýr a matka Grace Lind byla koncertní pianistka. Po otcově smrti v roce 1926 se s matkou přestěhovala do Miami Beach na Floridě.
Počátky kariéry
Hunter se o herectví začala zajímat již v dětství. Ve svých 17 letech se připojila k místnímu divadelnímu souboru a debutovala v inscenaci Penny Wise. Po absolvování střední školy Miami Beach High School vystupovala v různých divadelních společnostech. Její výkon v inscenaci Jezinky a bezinky (Arsenic and Old Lace) v Pasadena Playhouse upoutal pozornost filmového producenta Davida O. Selznicka, který s ní podepsal sedmiletou smlouvu a navrhl jí změnit jméno na Kim Hunter.
Filmový průlom
Její první filmovou rolí byla Mary Gibson v hororu The Seventh Victim (1943), kde ztvárnila naivní dívku, která narazí na uctívače ďábla v newyorské Greenwich Village. Téhož roku se objevila ve filmu Tender Comrade. Významným krokem v její kariéře byla hlavní role po boku Davida Nivena v britském fantasy filmu A Matter of Life and Death (1946), který byl v USA uveden pod názvem Stairway to Heaven.
Oscarový úspěch
Skutečný průlom v její kariéře přišel v roce 1947, kdy byla obsazena do role Stelly Kowalski v původní broadwayské produkci hry Tennessee Williamse Tramvaj do stanice Touha (A Streetcar Named Desire). Za tuto roli získala ocenění Donaldson Award a Critics Circle Award. Když v roce 1951 zopakovala svou roli ve filmové adaptaci režiséra Elia Kazana po boku Marlona Branda a Vivien Leigh, získala Oscara a Zlatý glóbus za nejlepší herečku ve vedlejší roli.
Období blacklistu
Navzdory svému úspěchu se Hunter v 50. letech stala obětí mccarthismu. Byla zařazena na černou listinu v publikaci "Red Channels" jako údajná sympatizantka komunistů, částečně kvůli své účasti ve filmu Tender Comrade. Toto obvinění vedlo k jejímu vyloučení z filmového a televizního průmyslu na několik let. V roce 1952 ještě stihla hrát po boku Humphreyho Bogarta ve filmu Deadline USA.
Návrat k herecké práci
S ústupem vlivu Výboru pro neamerickou činnost se Hunter v roce 1956 vrátila na obrazovky v oceňované televizní hře Roda Serlinga "Requiem for a Heavyweight" na Playhouse 90. Následovaly role v mnoha televizních seriálech včetně Rawhide, The Eleventh Hour, Bonanza, Cannon a Columbo. V roce 1957 se objevila v živém vysílání CBS "The Comedian", další hře napsané Rodem Serlingem a režírované Johnem Frankenheimerem.
Planeta opic
V roce 1968 přijala Hunter roli Dr. Ziry, sympatické šimpanzí vědkyně ve sci-fi filmu Planet of the Apes. Tato role ji představila nové generaci fanoušků. Svou postavu si zopakovala ve dvou pokračováních – Beneath the Planet of the Apes (1970) a Escape from the Planet of the Apes (1971). V posledním zmíněném filmu dostala větší prostor a mohla prozkoumat různé aspekty Ziřiny osobnosti, včetně její humorné stránky.
Televizní kariéra
Hunter se objevila v mnoha televizních pořadech a seriálech. Její nejvýznamnější televizní rolí byla hollywoodská herečka Nola Madison v mýdlové opeře ABC The Edge of Night, za kterou byla v roce 1980 nominována na cenu Daytime Emmy Award jako vynikající hlavní herečka v dramatickém seriálu. V roce 1979 ztvárnila první dámu Ellen Axson Wilson v seriálu Backstairs at the White House. Účinkovala také v kontroverzním televizním filmu Born Innocent (1974) jako matka postavy Lindy Blair.
Pozdější kariéra
Hunter se nikdy nevzdala divadla. V roce 1996 se vrátila do divadla Ethel Barrymore, kde měla premiéru "Tramvaj do stanice Touha", aby ztvárnila Lady Markby v obnoveném uvedení hry Oscara Wildea "Ideální manžel". Mezi její pozdější filmové role patří The Kindred (1987) a Midnight in the Garden of Good and Evil (1997) režiséra Clinta Eastwooda.
Kim Hunter zemřela 11. září 2002 v New Yorku na srdeční infarkt ve věku 79 let. Za svou práci získala dvě hvězdy na hollywoodském chodníku slávy – jednu za film a druhou za televizi. Její odkaz žije dál díky jejím nezapomenutelným výkonům, které přesahují žánry a generace.