Alfonso Lara

Alfonso Lara, narozen 30. května 1968 v Madridu, je španělský herec, režisér a scenárista. Patří mezi uznávané osobnosti španělské kinematografie s bohatou filmovou, televizní i divadelní kariérou. Televizní kariéra Alfonso Lara se proslavil především díky roli profesora hudby Juana Tabernera v populárním seriálu Un paso adelante (2002-2005), který mu přinesl mezinárodní uznání. Významnou roli ztvárnil také v historickém seriálu Isabel (2011-2014), kde hrál postavu Lorenza Badoze v osmi epizodách. Za tento výkon byl nominován na cenu Unie herců v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli. Mezi jeho další významné televizní projekty patří La casa de los líos (1996-2000), kde ztvárnil postavu Santiho Velasca, a Cuestión de sexo. V nedávné době se objevil v seriálech jako Perdiendo el juicio (2025), Sueños de libertad (2024-2025) a La ley del mar (2024). Jeho televizní kariéra zahrnuje také role v seriálech jako Periodistas, Olmos y Robles a Amar es para siempre. Filmová tvorba Na filmovém plátně debutoval Alfonso Lara v 90. letech a postupně si vybudoval respektovanou pozici. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří postava El Demócrata ve filmu Prison 77 (2022) režiséra Alberta Rodrígueze, který získal 5 ocenění a 25 nominací. Spolupracoval s významnými španělskými režiséry jako Álex de la Iglesia ve filmu Muertos de risa (1999), Daniel Monzón ve snímcích El corazón del guerrero (2000) a El robo más grande jamás contado, nebo Fernando Colomo v komedii La tribu (2018). V roce 2022 se objevil také ve filmu Contando ovejas režiséra Josého Corrala. Za krátkometrážní film Los hombres de verdad no lloran (2017) získal více než sedm ocenění na národních i mezinárodních festivalech. Divadelní úspěchy V divadelním světě patří Alfonso Lara mezi oceňované herce. Získal prestižní cenu Max za nejlepšího herce ve vedlejší roli za představení Urtain v režii Andrése Limy. Za hlavní roli v inscenaci Emilia režiséra Claudia Tolcachira byl nominován na cenu Max pro nejlepšího hlavního herce. Jako divadelní režisér se proslavil inscenací El divorcio de Fígaro od Ödöna von Horvátha a adaptací románu El maestro Juan Martínez, que estaba allí od Manuela Chavese Noglese, kterou sám upravil pro divadelní scénu. Byl také spoluzakladatelem alternativního divadelního prostoru Sala Tú v Madridu. V nedávné době ztvárnil roli Zampanó v divadelní adaptaci La Strada podle Federica Felliniho v režii Maria Gase. Ocenění a uznání Během své kariéry získal Alfonso Lara řadu ocenění. Kromě již zmíněné ceny Max za nejlepšího herce ve vedlejší roli za Urtain obdržel také cenu Ikuska za nejlepšího herce za krátkometrážní film El hombre equivocado režiséra Roberta Goñiho. Jeho výkon v krátkém filmu Los hombres de verdad no lloran mu vynesl více než sedm ocenění na různých filmových festivalech. Byl také finalistou ceny Ercilla za nejlepšího hlavního herce za představení Bajarse al moro. Osobní život Alfonso Lara byl ženatý s herečkou Micaelou Quesadou, se kterou má dvě děti narozené v letech 2004 a 2008. Pár se rozvedl v roce 2016 po třinácti letech manželství. Lara je známý svou všestranností a profesionalitou, což mu umožnilo úspěšně působit ve všech odvětvích hereckého umění - v televizi, filmu i divadle.