Eddi Arent

Eddi Arent, vlastním jménem Gebhardt Georg Arendt, narozen 5. května 1925 v Gdaňsku (tehdejší Svobodné město Danzig, dnes Polsko), zemřel 28. května 2013 v Mnichově, byl německý herec, kabaretní umělec a komik, který se proslavil především svými charakteristickými komediálními rolemi ve filmech. Počátky kariéry Po absolvování humanistického gymnázia byl Arent povolán do vojenské služby a účastnil se bojů na východní frontě během druhé světové války. Ačkoliv si jeho rodiče přáli, aby se stal lékařem, Arent se rozhodl pro uměleckou dráhu. Svou kariéru zahájil v roce 1948, kdy ho Jürgen Henkel obsadil do dvouleté tour s literární revue "Der Widerspiegel". V následujících letech spolupracoval s významnými kabaretními umělci, včetně Wernera Fincka, a vystupoval v kabaretních představeních jako "Mausefalle" ve Stuttgartu a "Zwiebel" v Mnichově. Na rozdíl od mnoha svých kolegů neměl Arent formální divadelní vzdělání a nikdy neprojevil zájem o kariéru na divadelních prknech. Filmová kariéra Svou filmovou kariéru zahájil Arent v roce 1958 menší rolí ve filmu "Der Arzt von Stalingrad" (Lékař ze Stalingradu), kde ztvárnil dramatickou postavu. Skutečný průlom v jeho kariéře však přišel v roce 1959, kdy byl obsazen do role komorníka v prvním filmu série Edgar Wallace "Der Frosch mit der Maske" (Žába s maskou). Film se stal obrovským úspěchem a odstartoval Arentovu hvězdnou kariéru. Edgar Wallace filmy Eddi Arent se stal neodmyslitelnou součástí německých filmových adaptací románů Edgara Wallace, kde se objevil ve více než 20 snímcích. V těchto filmech ztvárňoval typicky komické postavy – ať už to byli nešikovní fotografové Scotland Yardu (jako v "Dead Eyes of London" / "Mrtvé oči Londýna", 1961), podivínští angličtí lordové (jako Lord Selwyn Moron ve filmu "The Strange Countess" / "Podivná hraběnka", 1961) nebo lakoničtí komorníci (jako ve filmu "Secret of the Red Orchid" / "Tajemství rudé orchideje", 1962). Jeho přehnaně elegantní a rezervované vystupování gentlemana se stalo charakteristickým rysem těchto filmů. V pozdějších Wallace filmech se jeho role stávaly temnějšími – v "Der Hexer" (Kouzelník, 1964) hrál stále komickou, ale již pochybnou postavu, zatímco v "Das Rätsel des silbernen Dreiecks" (Cirkus strachu) ztvárnil dokonce masového vraha. Karl May filmy Vedle Wallace filmů se Arent proslavil také v dobrodružných westernech podle románů Karla Maye. Nezapomenutelnou se stala jeho role mírného, nešikovného sběratele motýlů lorda Castlepoola v trilogii o Vinnetouovi, počínaje filmem "The Treasure of the Silver Lake" (Poklad na Stříbrném jezeře, 1962). Tato role mu přinesla v roce 1997 ocenění Scharlih, které se uděluje na každoročním festivalu Karla Maye. Pozdější filmová kariéra Po úspěšných 60. letech Arentova filmová kariéra postupně ztrácela na intenzitě. Objevoval se převážně v méně významných filmech, jako byly armádní komedie "Kompanie der Knallköpfe" (1971), populární hudební film "Blau blüht der Enzian" (1973) nebo erotická komedie "Ich betone – oben ohne" (1969). Celkem se během své kariéry objevil ve více než 100 filmech. Televizní kariéra V roce 1982 zahájil Arent svou kariéru televizního komika v seriálu "Es ist angerichtet", který také spoluvytvářel. Na rozdíl od povrchních rolí, které hrál ve filmech, zde mohl naplno předvést svůj talent pro jemný humor. Sám Arent označil tento seriál za "to nejlepší, co jsem kdy v oblasti skečů mohl hrát". Ještě větší úspěch zaznamenal od roku 1987 v populárním skečovém seriálu "Harald und Eddi", kde vystupoval po boku Haralda Juhnkeho. Seriál se dočkal čtyř sérií a stal se televizním hitem. Návrat k filmu a poslední roky Po desetileté přestávce se Arent vrátil k filmu v roce 1995, kdy si zahrál menší roli ve snímku Michaela Verhoevena "Mutters Courage" (Matčina odvaha). V roce 2000 se objevil v Karmakarově filmu "Manila", kde ztvárnil sebeironizující roli slavného herce. Připomněl se také fanouškům Edgara Wallace, když se objevil v nových televizních verzích Wallace filmů, které od roku 1996 vysílala stanice RTL. V roce 1999 obdržel Zlatou čestnou cenu setkání Edgara Wallace za svůj přínos k filmovým adaptacím tohoto autora. V posledních letech života trpěl Eddi Arent depresemi a postupně se u něj rozvinula demence. Zemřel 28. května 2013 v Mnichově ve věku 88 let.