Vojtěch Ron (26. listopadu 1930, Turnov – 17. října 2007, Liberec) byl český herec a divadelní historik. Narodil se v Turnově do rodiny klenotníka a ochotníka. Již od dětství projevoval zájem o divadlo a v roce 1943 spoluzakládal Divadlo mladých hochů v Turnově. Po skončení okupace vystudoval ve svém rodišti klenotnickou školu, ale jeho vášeň pro divadlo ho přivedla ke studiu herectví na pražské DAMU, kterou absolvoval v roce 1953.
Svou profesionální hereckou dráhu zahájil v Městském divadle v Mladé Boleslavi, kde působil sedm let. V roce 1960 přijal nabídku z libereckého Divadla F. X. Šaldy, kde se stal jedním z pilířů činoherního souboru a setrval zde plných třicet let. Během svého působení v Liberci ztvárnil téměř pět set divadelních rolí. Diváci si ho pamatují především ze slavných inscenací jako Strýček Váňa, Amadeus, Smrt Hypodamie, Ze života hmyzu či Hamlet. Na televizní obrazovce se proslavil rolí mlynáře v televizní adaptaci Babičky Boženy Němcové z roku 1971, kterou režíroval Antonín Moskalyk. V tomto dvoudílném televizním filmu, kde hlavní role ztvárnily Jarmila Kurandová a Libuše Šafránková, patřil k výraznému hereckému obsazení.
Na začátku devadesátých let opustil divadlo a čtyři roky pracoval jako strážný v rozhlase, aby se postupně připravil na odchod z divadelního světa. Poté se ještě na jeden rok vrátil k divadlu, tentokrát v Naivním divadle v Liberci. Souběžně se svou hereckou profesí se Vojtěch Ron významně prosadil jako historik lidového divadla. Již od mládí ho fascinovala divadelní historie a během své čtyřicetileté herecké kariéry věnoval svůj volný čas shromažďování faktů o českém divadelnictví. Specializoval se na dějiny českého církevního, kultového a liturgického divadla, stejně jako na lidové folklorní a sousedské divadlo, a to jak české, tak německé.
V osmdesátých a na počátku devadesátých let vydal svou první práci o vrchlabských pašijích a rozsáhlou, velmi ceněnou studii zaměřenou na počátky divadla v severočeském kraji. Pro Národní divadlo dokonce zpracoval text pašijových her uvedených v roce 1998. Jeho badatelská práce byla oceněna na počátku nového století, kdy mu Vědecká rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy udělila medaili za přínos českému divadelnictví. V roce 1999 postihly Vojtěcha Rona vážné zdravotní problémy, které vyústily v amputaci obou končetin. Navzdory těmto komplikacím a smrti manželky zůstal až do konce svého života vitálním člověkem s velkou zásobou energie, nadále se věnoval svému bádání a byl častým hostem různých charitativních a kulturních akcí.