Luisa Huertas

Luisa Huertas, narozená 24. června 1951 v San Salvadoru (Salvador), je uznávaná mexická herečka salvadorského původu. Narodila se španělskému uprchlíkovi, který byl profesorem literatury a sociálních věd, a mexické podnikatelce. Její herecké vzdělání získala na prestižních mexických institucích - Escuela de Arte Teatral del INBA a Centro Universitario de Teatro CUT-UNAM, kde později také vyučovala. Počátky kariéry a televizní tvorba Svou hereckou dráhu zahájila na počátku 70. let ve filmu Tómalo como quieras. V roce 1975 se přestěhovala do Kalifornie a během téhož desetiletí se proslavila rolí Rosity v dětském seriálu Plaza Sésamo (mexická verze Sesame Street). Následně rozvinula pozoruhodnou kariéru v mexické televizi, kde účinkovala v několika nejpopulárnějších a nejuznávanějších telenovelách včetně Dulce Desafío (1988-1989), Carrusel (1989), Al filo de la muerte (1991) a Volver a empezar (1994). Její televizní kariéra pokračovala i v pozdějších letech, kdy se objevila například v seriálu La casa de las flores (2020). Filmová kariéra a mezinárodní úspěch Luisa Huertas se prosadila i na mezinárodní filmové scéně. Mezi její nejvýznamnější role patří postava chůvy ve filmu The Mask of Zorro (1998) po boku Antonia Banderase a Anthony Hopkinse. Výraznou roli ztvárnila také ve filmu The Crime of Padre Amaro (2002), kde hrála postavu Dionisie, excentrické ženy z malého města. Tento film se stal nejvýdělečnějším mexickým snímkem všech dob v Mexiku a byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Ocenění a uznání Za svou hereckou práci získala Luisa Huertas řadu ocenění. V roce 1989 obdržela prestižní cenu Ariel za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Mentiras Piadosas režiséra Artura Ripsteina. Spolupracovala s Ripsteinem také na filmech Principio y Fin a La Reina de la Noche. Celkem byla na cenu Ariel nominována čtyřikrát. Získala také ocenění Asociación de Periodistas de Teatro a cenu Metro za nejlepší herečku za představení El diccionario. V divadelní oblasti byla oceněna jako nejlepší herečka za role v inscenacích Marta la piadosa (1986), Antígona (1998) a La Celestina (2000). Současná tvorba a odkaz V posledních letech se Luisa Huertas objevila ve filmech jako Dos mujeres y una Vaca (2015) a Cosas imposibles (2021). Kromě herectví je spoluzakladatelkou a generální ředitelkou Centro de Estudios para el Uso de la Voz (CEUVOZ). Je zakládající členkou Academia Mexicana de Arte Teatral a stálou členkou souboru Compañía Nacional de Teatro. V roce 2020 byla starostkou Mexico City Dr. Claudií Sheinbaumovou jmenována Živým kulturním dědictvím Mexico City při příležitosti oslavy 50 let své umělecké kariéry. Její filmografie zahrnuje také snímky jako The Arrival (1996), Kilómetro 31, Párpados Azules a mnoho dalších, čímž se řadí mezi nejvýznamnější mexické herečky s mezinárodním přesahem.