Pavel Bošek (31. ledna 1932 Praha – 17. listopadu 1980 Praha) byl český herec, dramatik, publicista, divadelní organizátor a spisovatel. Patřil mezi výrazné osobnosti české kulturní scény 60. let 20. století a byl blízkým spolupracovníkem divadelníka a spisovatele Ivana Vyskočila.
Vzdělání a profesní začátky
Pavel Bošek vystudoval v letech 1950–1954 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal titul JUDr. v roce 1975. Své vzdělání si rozšířil v letech 1960–1962 nástavbovým studiem estetiky na Filozofické fakultě UK. Profesní dráhu zahájil jako úředník na ministerstvu kultury, následně působil jako dramaturg Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Od roku 1963 pracoval jako redaktor časopisů Repertoár malé scény (který založil) a Ochotnické divadlo (později přejmenované na Amatérská scéna), kde v letech 1977–1980 zastával funkci vedoucího redaktora. Od roku 1977 působil také jako lektor na Lidové konzervatoři.
Divadelní tvorba
Boškova spolupráce s Ivanem Vyskočilem a jeho Nedivadlem se datuje od roku 1964, kdy začal působit jako divadelní autor a příležitostný herec v pražských divadlech malých forem, především v Redutě a v Metru. Na jeviště ho přivedl Jiří Robert Pick. Jako autor i herec vyzrál ve zcela samostatnou tvůrčí osobnost s originálním jazykem, specifickým výběrem životních situací a osobitým humorem, který komplementárně souzněl s humorem Vyskočilovým. Napsal řadu divadelních her a autorsky spolupracoval s Jaromírem Kinclem a především s Ivanem Vyskočilem.
Filmová kariéra
Od poloviny 60. let se Pavel Bošek začal objevovat také jako herec ve filmu. K jeho nejvýraznějším filmovým rolím patří František ve snímku O slavnosti a hostech (1966) režiséra Jana Němce, kde se objevil po boku Ivana Vyskočila, Jana Klusáka a dalších osobností české kulturní scény. Film je považován za alegorické dílo s kritickým podtextem vůči tehdejšímu režimu. Další významnou rolí byl novinář v kriminální komedii Zločin v šantánu (1968) režiséra Jiřího Menzela, natočené podle námětu Josefa Škvoreckého. V tomto snímku se objevil vedle takových hereckých osobností jako Vlastimil Brodský, Eva Pilarová, Jiří Suchý a Jiří Šlitr.
Výraznou stopu zanechal také jako docent Baux v existenciálním podobenství Případ pro začínajícího kata (1969) režiséra Pavla Juráčka. Tento film, inspirovaný Gulliverovou cestou do Laputy Jonathana Swifta, je považován za jedno z nejvýznamnějších děl československé nové vlny. Po svém uvedení byl však stažen z distribuce a skončil v trezoru.
Literární tvorba
Jako spisovatel debutoval Pavel Bošek v roce 1961 povídkou Ogarská dolina. Později mu vyšly dětské knihy Čekání na Josefa a Kormidelník Vlnovský. V roce 1970 byla vydána sbírka povídek Redutání a o rok později soubor Erotikhon. V pozůstalosti zůstaly fragmenty novely Borokosy aneb Řeči na mezi, v níž se inspiroval venkovským prostředím své milované Vysočiny.
Pavel Bošek zemřel náhle 17. listopadu 1980 ve věku pouhých 48 let. Jeho tvorba představuje originální a osobitý příspěvek k české kultuře 60. a 70. let 20. století, a to jak v oblasti divadla a literatury, tak i filmu.