Rozmarné léto (1967)

Odpočinkový film, který mě ale po chvíli hodí do deprese. Film je dosti ponurý a plný intelektuálního humoru a neustálého hašteření se tří kamarádů. Za úplný poklad českého filmu tento snímek nepovažuji, přesto oceňuji poetičnost a nadhled herců i tvůrců. Není to můj nejoblíbenější film, ale s přibývajícími lety se mi líbí více a více.

Náročný Vančurův text je přijatelnější v této filmové komedii. Ale je dobré, že jej nepřevedli do dnešní češtiny! Nebylo by to ono. "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným", kdo by větu z tohoto filmu neznal a běžně nepoužíval?! Jak všedně by to znělo, kdyby majitel lázní Antonín Důra konstatoval, že "toto léto se nějak nepovedlo". Třeba! Nebo tak nějak podobně. Šití natrženého ucha abbého Rocha (Františka Řeháka) háčkem na ryby vždy na jednu stranu odvrací můj zrak, na stranu druhou však chci vidět výraz kanovníka, i majitele lázní Rudolfa Hrušínského, který se operace ujal. Za zmínku stojí i výkon režiséra filmu Jiřího Menzela jako potulného kouzelníka Arnoštka a jeho krásné schovanky Anny, kterou si zahrála mladičká Jana Preissová ještě jako Jana Drchalová. Jiřímu Menzelovi ještě nebylo 30 let, když tento film natočil, stejně se ale nemohu zbavit dojmu, že to bylo vůbec to nejlepší, co kdy režíroval.

Jeden poklad českého filmového a hereckého umění.