Tom Hurwitz

Tom Hurwitz se narodil v roce 1947 v New Yorku a je jedním z nejuznávanějších dokumentárních kameramanů Ameriky. Je synem Leo Hurwitze (1909-91), dokumentárního filmaře, který byl v 50. letech zařazen na černou listinu během protikomunistických čistek. Tom Hurwitz pokračuje v rodinné tradici filmařství, ale zaměřuje se především na kamerickou práci. Začátky kariéry a významné dokumenty Tom Hurwitz začal svou kariéru prací na dokumentárních filmech, včetně Barbara Kopple's Harlan County, USA (1976). Harlan County, USA, kde působil jako kameraman spolu s Kevinem Keatingem, Flipem McCarthym, Philem Parmetem a Hartem Perrym, se stal jedním z nejdůležitějších dokumentárních filmů 70. let a získal Oscara za nejlepší dokumentární film. Hurwitz se pohyboval mezi dokumentárními filmy, reklamami a hranými filmy, protože chtěl získat dovednosti a kontrolu nad svou prací. Po dobu 15 let se věnoval především reklamám a hraným filmům kvůli lepšímu finančnímu ohodnocení. Návrat k dokumentárním filmům Mezi významné dokumentární filmy, na kterých Tom Hurwitz pracoval během posledních čtyř dekád, patří Wild Man Blues (1997), Dancemaker (1998), The Turandot Project (2000), My Generation (2000), Faith and Doubt at Ground Zero (2002), God's Next Army (2006), Killing in the Name (2010) a The Queen of Versailles (2012). Dancemaker (1998), dokumentární film o choreografovi Paulu Taylorovi režírovaný Matthewem Diamondem, byl nominován na Oscara i na cenu Directors Guild. Tom Hurwitz se zúčastnil předávání Oscarů v roce 1999, kdy byl Dancemaker nominován. Spolupráce s režisérem Mattem Tyrnauerem Tom Hurwitz spolupracoval s režisérem Mattem Tyrnauerem na filmu Valentino: The Last Emperor v roce 2008 a později znovu na dokumentu Studio 54. Studio 54 měl premiéru na Sundance Film Festival 2018. Film existuje ve vzpomínkách, především ve vzpomínkách Iana Schragera, ale také ve vzpomínkách všech ostatních, kteří byli zapojeni do tohoto přelomového okamžiku a místa v naší kultuře. Myšlenka byla natočit je tak, aby mohli žít v obou časech. Ocenění a uznání Tom Hurwitz je držitelem dvou cen Emmy, cen Sundance a Jerusalem Film Festival za nejlepší kameru a fotografoval filmy, které získaly 4 Oscary a několik dalších nominací. Jeho celovečerní a televizní programy získaly doslova desítky ocenění Emmy, Dupont, Peabody, Directors Guild a filmových festivalů za nejlepší dokumentární film za posledních 25 let - naposledy to byly ceny Emmy za nejlepší dokumentární speciály pro pořad PBS Jerome Robbins a seriál PBS Franklin a ceny Sundance za Queen of Versailles a Love Free or Die. Současná tvorba a pedagogická činnost Tom Hurwitz natočil více než 100 dokumentárních celovečerních filmů a televizních seriálů od roku 1974, kdy pomáhal natáčet The Grateful Dead, koncertní film stejnojmenné skupiny živě v San Franciscu. Pracoval na významných seriálech jako Nova, Frontline a American Masters. Je také zakládajícím členem fakulty programu MFA v Social Documentary na newyorské School of Visual Arts. Hurwitz občas režíruje dokumentární filmy, nedávno spolurežíroval s tanečnicí/instruktorkou Rosalynde LeBlanc film Can You Bring It: Bill T. Jones and D-Man in the Waters. Osobní život a filozofie práce Tom Hurwitz žije na Manhattanu se svou ženou, jungianskou analytičkou Margaret Klenck. Má tři dospělé děti a pět vnoučat. Po dobu 30 let působí jako verger neboli laický liturgista v katedrále Church of St. John the Divine. Jeho první zásadou je postavit styl do služeb obsahu. Není tam proto, aby upozorňoval na své osvětlení. Jeho cílem je odhalit předmět způsobem, který vyžaduje příběh filmu. Nazývá to vytvářením "artikulovaného" obrazu.