Anthony Newley

Anthony Newley (24. září 1931 – 14. dubna 1999) byl anglický herec, zpěvák, skladatel, textař a režisér. Narodil se v londýnské čtvrti Hackney jako George Anthony Newley do rodiny Frances Grace Newley a George Kirbyho, kteří nebyli sezdáni a krátce po jeho narození se rozešli. Newley byl vychováván tetou a strýcem prostřednictvím neoficiální adopce. Dětství a začátky kariéry Během druhé světové války byl Newley evakuován z Londýna na venkov, aby byl v bezpečí před německým bombardováním. Část tohoto období strávil u George Pescuda, bývalého varietního umělce, který v něm podnítil lásku k umění a svobodnému sebevyjádření. Ve 14 letech opustil školu a začal pracovat jako kancelářský poslíček v reklamní agentuře. Když uviděl inzerát hledající dětské herce, přihlásil se do herecké školy Italia Conti Academy of Theatre Arts. Ačkoli bylo školné příliš vysoké, po krátkém konkurzu mu byla nabídnuta práce kancelářského poslíčka, která zahrnovala i bezplatné studium. Herecký průlom Newleyho filmová kariéra začala v roce 1947 hlavní rolí ve filmu The Adventures of Dusty Bates. Následoval film Vice Versa (1948), kde hrál Dicka Bultitudea. Skutečný průlom však přišel, když ho Kay Walsh, manželka režiséra Davida Leana, doporučila pro roli Artful Dodgera ve filmové adaptaci Oliver Twist (1948). Tato role ho katapultovala mezi uznávané dětské herecké hvězdy. Filmová kariéra v 50. letech V průběhu 50. let Newley natočil 27 filmů pro společnost J. Arthur Rank, mnoho z nich ve Spojených státech. Úspěšně přešel z dětských rolí do dospělých. Mezi jeho filmy z tohoto období patří Highly Dangerous (1950), The Blue Peter (1954), Fire Down Below (1957) a How to Murder a Rich Uncle (1957). V této době také absolvoval povinnou dvouletou vojenskou službu a začal se více angažovat v divadle. Hudební kariéra a hvězdný vzestup Zlomový okamžik v Newleyho kariéře přišel v roce 1959 s nízkorozpočtovým hudebním filmem Idle on Parade, kde ztvárnil rockového zpěváka povolaného do vojenské služby. Film odstartoval jeho kariéru popového zpěváka, když píseň "I've Waited So Long" z tohoto filmu dosáhla 3. místa v britské hitparádě. V roce 1960 měl dva hity číslo jedna: "Why?" a "Do You Mind?". V letech 1959 až 1962 se dvanáctkrát umístil v britské singlové hitparádě. Televizní a divadelní úspěchy V roce 1960 Newley vytvořil a hrál v televizním seriálu The Strange World of Gurney Slade, který je dnes považován za průkopnický díky svému postmodernímu pojetí. Ačkoli byl seriál rychle přesunut z hlavního vysílacího času, získal si kultovní následovníky. Jeho divadelní kariéra dosáhla vrcholu v roce 1961, kdy s Leslie Bricussem vytvořil muzikál Stop the World – I Want to Get Off, ve kterém také hrál hlavní roli. Muzikál měl velký úspěch v londýnském West Endu i na Broadwayi, kde byl nominován na sedm cen Tony, včetně nominace pro Newleyho za nejlepšího hlavního herce v muzikálu. V roce 1965 následoval další úspěšný muzikál The Roar of the Greasepaint – The Smell of the Crowd. Skladatelské úspěchy Newley byl mimořádně úspěšný jako skladatel a textař. V roce 1963 získal cenu Grammy za píseň roku za "What Kind of Fool Am I?", kterou nazpíval Sammy Davis Jr. Mezi jeho další známé skladby patří "Feeling Good", která se stala signaturní písní Niny Simone a později Michaela Bublé, a "Goldfinger" pro stejnojmenný film o Jamesi Bondovi (hudbu složil John Barry). S Bricussem také napsali hudbu k filmu Willy Wonka & the Chocolate Factory (1971), včetně hitu "The Candy Man" a "Pure Imagination". Významné filmové role 60. let V 60. letech Newley pokračoval v herecké kariéře. V roce 1967 ztvárnil roli Matthewa Mugga ve filmu Doctor Dolittle po boku Rexe Harrisona. V roce 1968 hrál hlavní mužskou roli ve filmu Sweet November s Sandy Dennis. V roce 1969 napsal, režíroval, produkoval a hrál v kontroverzním filmu Can Heironymus Merkin Ever Forget Mercy Humppe and Find True Happiness?, který byl částečně autobiografický a získal hodnocení X pro svůj explicitní obsah. Pozdější kariéra V 70. a 80. letech Newley pokračoval v koncertování a vystupování v nočních klubech po celém světě. Byl uznávaným interpretem v Las Vegas, kde v roce 1977 získal ocenění Las Vegas Male Musical Star of the Year. Vydal více než třicet alb a v roce 1989 byl uveden do Songwriters Hall of Fame jako čtvrtý Angličan, kterému se této pocty dostalo. Osobní život Newley byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla tanečnice Ann Lynn (1956-1963), se kterou měl syna Simona, který zemřel v dětství. Druhé manželství s herečkou Joan Collins (1963-1970) přineslo dvě děti, dceru Taru a syna Alexandra (Sashu). Jeho třetí manželkou byla bývalá letuška Dareth Rich (1971-1989), se kterou měl dceru Shelby a syna Christophera. Závěr života V roce 1985 byl Newleymu diagnostikován nádor ledvin. Po dvaadvaceti letech života v USA se v roce 1992 přestěhoval ke své stárnoucí matce do Surrey v Anglii. Rakovina se vrátila v roce 1997, tentokrát s metastázami v plicích a játrech. Poslední měsíce života strávil na Floridě, kde pracoval na muzikálové verzi Shakespearova Richarda III. Anthony Newley zemřel 14. dubna 1999 v Jensen Beach na Floridě ve věku 67 let. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho písní, které byly nahrány umělci jako Tony Bennett, Barbra Streisand, Michael Bublé a Mariah Carey. Byl také významným vlivem na Davida Bowieho, který ho označil za prvního zpěváka, kterého slyšel zpívat pop s britským přízvukem.