Stefano Satta Flores

Stefano Satta Flores (14. ledna 1937, Neapol, Itálie – 22. října 1985, Řím, Itálie) byl italský herec, dabér a dramatik. Narodil se v Neapoli a po studiích práv se přestěhoval do Říma, kde v roce 1962 absolvoval Centro Sperimentale di Cinematografia (Experimentální filmové centrum). Počátky kariéry Svou hereckou dráhu zahájil v amatérských představeních v divadle Piccolo Teatro, kde účinkoval v Shakespearových a Sbragiových hrách. Na filmovém plátně debutoval v roce 1963 ve snímku The Lizards (I basilischi) režisérky Liny Wertmüller, kde ztvárnil roli mladého jižanského floutka. V následujících letech se objevoval v menších rolích, ale skutečný průlom v jeho kariéře přišel až v roce 1971, kdy účinkoval v thrilleru Four Flies on Grey Velvet režiséra Daria Argenta. Vrchol filmové kariéry Definitivně se v kinematografii prosadil v roce 1974, kdy ztvárnil jednu z hlavních rolí ve filmu We All Loved Each Other So Much (C'eravamo tanto amati) režiséra Ettore Scoly. V tomto oceňovaném snímku, který je považován za jeden z nejlepších příkladů italské komedie (commedia all'italiana), sdílel plátno s takovými hvězdami jako Stefania Sandrelli, Vittorio Gassman, Nino Manfredi, Aldo Fabrizi a Giovanna Ralli. Jeho postava Nicoly, intelektuála a filmového nadšence, který opustí svou rodinu kvůli kariéře filmového kritika, mu přinesla uznání kritiky i diváků. Významné filmové role V průběhu 70. let se Satta Flores objevil v řadě významných italských filmů. V roce 1973 účinkoval ve snímcích The Funny Face of the Godfather a Teresa the Thief (Teresa la ladra). V roce 1975 ztvárnil roli v historickém dramatu Quanto è bello lu murire acciso, kde hrál Carla Pisacaneho. Mezi jeho další významné filmy patří Il prefetto di ferro (1977), L'Arma (1978) a Corleone (1978), všechny režírované Pasqualem Squitierim. V roce 1980 se opět setkal s režisérem Ettore Scolou při natáčení filmu The Terrace (La terrazza), kde ztvárnil postavu filmového kritika. Jeho posledním filmem před smrtí byl One Hundred Days in Palermo (1984). Divadelní tvorba Vedle filmové kariéry byl Satta Flores aktivní i v divadle, kde působil nejen jako herec, ale také jako autor několika komedií. Mezi jeho divadelní hry patří "Dai... proviamo!" (Pojďme... zkusme to!), "Grandiosa svendita di fine stagione" (Velký výprodej na konci sezóny), "Una donna normale" (Normální žena) a "Pomeriggio di festa" (Sváteční odpoledne). Z politického přesvědčení založil divadelní společnost I compagni di scena (Divadelní společníci), se kterou se věnoval výzkumné práci na alternativních textech. Dabérská kariéra Stefano Satta Flores byl také významným dabérem. Jeho nejznámější dabérskou rolí byl Han Solo (kterého hrál Harrison Ford) v italském znění původní trilogie Star Wars. Tato práce významně přispěla k etablování důležitosti hvězdného obsazení v italském dabingu. Svůj hlas propůjčil také kapitánu Dallasovi ve filmu Alien a postavě George Webbera ve filmu 10. Odkaz a smrt Stefano Satta Flores zemřel 22. října 1985 v Římě ve věku 48 let na komplikace spojené s léčbou leukémie. Za svou kariéru ztvárnil více než 60 filmových rolí a zanechal výraznou stopu v italské kinematografii. Na jeho počest byly po něm pojmenovány dvě ulice - jedna v Římě v oblasti Porta di Roma a druhá v obci Fonte Nuova. Jeho výrazný herecký projev, charakterizovaný schopností kombinovat dramatickou přesnost s komediálními prvky a sebeironií, z něj učinil jednoho z nezapomenutelných italských herců své generace.