Otto Hradecký

Otto Hradecký (25. února 1920, Vinoř, Československo – 23. prosince 1990, České Budějovice, Československo), vlastním jménem Otto Weiss, byl český divadelní a filmový herec, příležitostný režisér a v letech 1970-1980 umělecký šéf činohry Jihočeského divadla. Divadelní začátky V letech 1936-1943 prošel několika divadelními společnostmi (O. Hrubínová, K. Jičínský, J. Kosina, F. Sec a další). Na sklonku okupace působil v Beskydském divadle v Hranicích, kde setrval ještě krátce po osvobození. Od roku 1946 až do počátku 80. let byl členem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde se stal jednou z nejvýraznějších hereckých osobností. Jeho umělecké působení v tomto divadle je zároveň pestrou kronikou různých epoch poválečného vývoje českého divadla. Divadelní kariéra Otto Hradecký byl představitelem mužných typů a ostře řezaných charakterů, vládnoucí charakteristickým hlasovým projevem. Proslul jako shakespearovský herec, kde ztvárnil role jako Shylock, Lear, Malvolio, Klaudius či bratr Vavřinec. Byl také vyhledávaným představitelem rolí v českém klasickém repertoáru, kde exceloval jako Vrchní a Vojnar v Jiráskových dramatech Lucerna a Vojnarka, Dr. Kolenatý v Čapkově Věci Makropulos nebo Vydřiduška v Tylově Tvrdohlavé ženě. V režiích Miroslava Macháčka proslul zejména jako Jan Žižka ve stejnojmenném dramatu. V roce 1973 byl oceněn titulem zasloužilý umělec. Filmová kariéra Přestože byl Otto Hradecký primárně divadelním hercem, filmová kamera ho divákům přiblížila v několika menších, ale výrazných rolích. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří vrchní vojenský lékař u odvodu Bautz ve filmu Dobrý voják Švejk (1956) a hejtman Ságner v pokračování Poslušně hlásím (1957), obojí v režii Karla Steklého s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Dále ztvárnil řidiče autobusu Vencu ve snímku Kam čert nemůže (1959) a předsedu ZV KSČ Šánu v dobovém dramatu Sedmý kontinent (1960), které pojednává o budování melioračního systému v jihočeských blatech. V 70. letech se objevil v surrealistickém hororu Valerie a týden divů (1970) režiséra Jaromila Jireše, kde ztvárnil roli statkáře. Tento film, natočený podle předlohy Vítězslava Nezvala, je dnes považován za jeden z posledních "svobodných" titulů československé nové vlny. V roce 1979 si zahrál děkana Vysoké školy zemědělské v komedii Tchán. Jeho poslední filmovou rolí byla postava invalidy v dramatu Tichý společník (1988). Otto Hradecký zemřel 23. prosince 1990 v Českých Budějovicích ve věku 70 let. Zanechal za sebou výraznou stopu především v jihočeském divadelním prostředí, kde působil téměř čtyři desetiletí, z toho deset let jako umělecký šéf činohry.