Daliah Lavi, narozená 12. října 1942 v Haifě v tehdejším Britském mandátu Palestina (dnes Izrael) jako Daliah Lewinbuk (nebo Levenbuch), byla izraelská herečka, zpěvačka a modelka. Pocházela z rodiny s německo-rusko-židovskými kořeny – její matka Ruth Klammer byla německo-židovského původu, zatímco otec Reuben měl bělorusko-židovské předky. Dětství a začátky kariéry Daliah vyrůstala v chudých poměrech a již od dětství se věnovala tanci a baletu. Klíčovým momentem v jejím životě bylo setkání s hollywoodským hercem Kirkem Douglasem, který v Izraeli natáčel film The Juggler. Tehdy desetiletá Daliah mu svěřila svůj sen stát se tanečnicí, načež jí Douglas pomohl získat stipendium na prestižní baletní školu ve Stockholmu. Ve Švédsku studovala až do svých šestnácti let, kdy se kvůli smrti otce a zdravotním problémům vrátila do Izraele, kde začala pracovat jako modelka. Její filmový debut přišel již v roce 1955 ve švédském snímku Hemsöborna (The People of Hemsö), adaptaci románu Augusta Strindberga, kde ztvárnila dceru profesora. Mezinárodní filmová kariéra Skutečný rozjezd její herecké kariéry nastal na počátku 60. let, kdy jí izraelský režisér Nussbaum nabídl hlavní roli ve filmu Brennender Sand. Při natáčení potkala svého prvního manžela, s nímž se v osmnácti letech přestěhovala do Francie. Po následném rozvodu se sama přesunula do Itálie. Díky své exotické kráse, tanečnímu nadání a jazykovým schopnostem (hovořila plynně hebrejsky, švédsky, anglicky, německy, rusky, italsky a francouzsky) se rychle prosadila v evropské kinematografii. V roce 1962 se znovu setkala s Kirkem Douglasem ve svém prvním americkém filmu Two Weeks in Another Town režiséra Vincenta Minnelliho. Za svůj výkon získala nominaci na Zlatý glóbus pro nejslibnější novou herečku. Následně se objevila v řadě evropských produkcí, včetně italského hororu La Frusta e il corpo (The Whip and the Body, 1963) režiséra Maria Bavy a v dramatickém snímku Il demonio (The Demon, 1963), který sama považovala za svůj nejlepší herecký výkon. Vrchol kariéry Českým divákům je Daliah Lavi nejznámější jako Paloma-Bílá holubice z westernu Old Shatterhand (1964). Mezinárodní popularitu však získala především díky čtyřem anglicky mluveným filmům z poloviny 60. let. V dobrodružném eposu Lord Jim (1965) ztvárnila po boku Petera O'Toola postavu označovanou jednoduše jako "The Girl" (Dívka). Následovala role princezny Nataši ve špionážní komedii The Spy with a Cold Nose (1966) s Laurencem Harveyem. Téhož roku si zahrála svůdnou dvojitou agentku Tinu Batori v prvním filmu ze série o Mattu Helmovi The Silencers (1966) po boku Deana Martina. Vrcholem její filmové kariéry byla role agentky s kódovým označením "The Detainer/007" v parodii na bondovky Casino Royale (1967), kde se objevila vedle takových hvězd jako byli Peter Sellers, David Niven, Ursula Andress a Woody Allen. Tento film, ve kterém se Daliah objevila v minisukních a vysokých kozačkách, z ní učinil sexsymbol 60. let. Pozdější kariéra Koncem 60. let její filmová kariéra začala ztrácet na dynamice. Objevila se ještě v několika méně významných snímcích jako Those Fantastic Flying Fools (1967), Nobody Runs Forever (1968) a Some Girls Do (1969). Svou poslední filmovou roli vytvořila v roce 1971 ve westernu Catlow, kde hrála po boku Yula Brynnera. Hudební kariéra a pozdější život Po ukončení herecké kariéry se Daliah Lavi v roce 1970 přeorientovala na hudbu, když ji objevil německý hudební producent Jimmy Bowien. V Německu se stala úspěšnou šlágrovou zpěvačkou s hity jako "Oh, wann kommst du?" (Kdy přijdeš?), "Willst du mit mir gehn?" (Půjdeš se mnou?) a "C'est ça, la vie" (Takový je život). V roce 1994 nazpívala duet s Karlem Gottem. Před kameru se vrátila pouze dvakrát v 90. letech v německé televizi. Daliah Lavi byla čtyřikrát vdaná a měla čtyři děti. Od roku 1992 žila se svým posledním manželem Charlesem Gansem v Asheville v Severní Karolíně, kde 3. května 2017 ve věku 74 let zemřela. Její pohřeb a uložení ostatků se konaly v Izraeli.