Terence Young

Terence Young (Stewart Terence Herbert Young), narozen 20. června 1915 v Šanghaji v Číně, zemřel 7. září 1994 v Cannes ve Francii, byl britský filmový režisér a scenárista, který se proslavil především režií tří filmů ze série James Bond. Young se narodil v mezinárodní čtvrti Šanghaje britským rodičům, jeho otec byl policejním komisařem. V mladém věku se s rodinou přestěhoval zpět do Anglie, kde studoval na prestižní Harrow School v Londýně. Později vystudoval orientální historii na St Catharine's College na univerzitě v Cambridge, podobně jako fiktivní postava Jamese Bonda. Během druhé světové války sloužil jako velitel tanku v irské gardě a účastnil se operace Market Garden v nizozemském Arnhemu, kde byl zraněn. Začátky filmové kariéry Young začínal v filmovém průmyslu jako scenárista ve 40. letech 20. století. Mezi jeho první scenáristické práce patřil populární válečný romantický film Suicide Squadron (1941). Po válce se vrátil k filmové tvorbě a spolupracoval s režisérem Brianem Hurstem na scénáři k filmu Theirs Is the Glory (1946), který vyprávěl příběh bojů kolem mostu v Arnhemu. Zajímavostí je, že v Arnhemu tehdy žila mladá Audrey Hepburn, s níž Young později spolupracoval na filmu Wait Until Dark (1967). Režijní debut a první úspěchy Jeho první samostatný režijní počin byl film Corridor of Mirrors (1948), který natočil ve Francii a který znamenal také filmový debut pro Christophera Lee. Následovaly filmy jako One Night with You (1948), Woman Hater (1948) a They Were Not Divided (1950), který byl inspirován jeho vlastními zkušenostmi z irské gardy. V 50. letech režíroval několik mezinárodních koprodukcí, včetně filmů The Red Beret (1953) s Alanem Laddem, That Lady (1955) s Olivií de Havilland a Storm Over the Nile (1955), což byl remake filmu The Four Feathers z roku 1939. Éra Jamese Bonda Zásadní zlom v Youngově kariéře přišel, když ho producenti Albert R. Broccoli a Harry Saltzman vybrali jako režiséra prvního filmu ze série James Bond, Dr. No (1962). Young měl klíčový podíl na úspěchu filmu, včetně obsazení Seana Conneryho do role Bonda. Podle Lois Maxwell, která ztvárnila slečnu Moneypenny, "Terence vzal Seana pod svá křídla. Bral ho na večeře, ke svému krejčímu, ukazoval mu, jak chodit, jak mluvit, dokonce i jak jíst." Young byl sám považován za ztělesnění bondovského stylu – byl elegantní, sofistikovaný, znal se ve víně a pohyboval se v nejlepších kruzích. Po obrovském úspěchu Dr. No následoval ještě větší hit From Russia with Love (1963), který Young sám považoval za svůj nejlepší bondovský film. Během natáčení tohoto filmu Young a fotograf málem utonuli, když se jejich helikoptéra zřítila do moře při natáčení klíčové sekvence. Byli zachráněni ostatními členy filmového štábu a Young se vrátil za kameru pouhých 30 minut po záchraně. Po přestávce, kdy odmítl režírovat Goldfinger kvůli neshodám ohledně podílu na zisku, se Young vrátil k sérii s filmem Thunderball (1965), který se stal jeho posledním bondovským filmem. Pozdější kariéra Po úspěchu s Jamesem Bondem se Young zaměřil především na projekty v kontinentální Evropě, zejména v Itálii a Francii. Režíroval thriller Wait Until Dark (1967) s Audrey Hepburn, který se stal dalším velkým hitem. V roce 1968 natočil historické drama Mayerling s Omarem Sharifem a následně The Christmas Tree (1969) s Williamem Holdenem. V 70. letech Young natočil tři filmy s Charlesem Bronsonem: thriller Cold Sweat (1970), netradiční western Red Sun (1972) s Ursulou Andress, Alainem Delonem a Toshiro Mifune, a biografické mafiánské drama The Valachi Papers (1972). Všechny tyto filmy byly mezinárodně úspěšné. Následovaly snímky jako War Goddess (1973) a The Klansman (1974) s Richardem Burtonem a Lee Marvinem. K jeho pozdějším dílům patří Bloodline (1979) opět s Audrey Hepburn, kontroverzní válečný epos o korejské válce Inchon (1981) s Laurencem Olivierem v roli generála MacArthura, The Jigsaw Man (1983) s Michaelem Cainem a Olivierem, a Run for Your Life (1988). Osobní život a odkaz Young byl ženatý s novelistkou Dorotheou Bennett, s níž měl syna a dvě dcery. Později se oženil se Sabine Sun, s níž zůstal až do své smrti. Byl známý svým vytříbeným vkusem – vlastnil vilu na jihu Francie, domy ve Švýcarsku a Londýně, byl znalcem vín a šampaňského a vždy se ubytovával v nejlepších hotelech světa. Terence Young zemřel 7. září 1994 v Cannes ve Francii na infarkt ve věku 79 let, když připravoval dokumentární film. Jeho odkaz žije především prostřednictvím bondovských filmů, které definovaly žánr špionážních filmů 60. let a nastavily standard pro celou sérii. Young byl mistrem akčních scén a jeho filmy se vyznačovaly svižným tempem, exotickými lokacemi a dokonalým mixem technické dovednosti, napětí, sexu a humoru.