Jaromír Vašta

Jaromír Vašta, 21. července 1931, Znojmo – 29. května 1996, režisér Jaromír Vašta patřil mezi významné osobnosti české televizní a filmové režie, jehož jméno je spojeno především s tvorbou populárních televizních pořadů 60. let. Narodil se ve Znojmě do učitelské rodiny, která mu od dětství vštěpovala lásku k hudbě, což později výrazně ovlivnilo jeho profesní dráhu. Po absolvování studia filmové režie na FAMU, kde se poprvé představil krátkým studentským filmem Pekař Jan Marhoul (1953) na motivy románu Vladislava Vančury, nastoupil do Československé televize. Studium úspěšně zakončil dokumentem Prokop Diviš - vynálezce mašiny povětrnostní (1954), který získal ocenění na 5. světovém festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě. Zlatá éra 60. let V Československé televizi začínal Vašta jako redaktor a režisér v redakci publicistiky a dokumentaristiky, odkud počátkem 60. let přešel do redakce zábavy. Zásadním momentem jeho kariéry se stala spolupráce s divadlem Rokoko, kde vytvořil s divadelním ředitelem Darkem Vostřelem a dirigentem Josefem Vobrubou legendární tým "tří V". Společně připravili řadu úspěšných televizních pořadů, které výrazně ovlivnily českou populární hudbu. Prvním významným projektem byl písničkový pořad Vysílá studio A (1964-1966), jehož třicet dílů představilo v klipovém zpracování začínající i zavedené zpěváky, především z divadla Rokoko (Václav Neckář, Helena Vondráčková, Marta Kubišová, Waldemar Matuška), ale i další interprety včetně začínajícího Karla Gotta. Ačkoliv Vašta režíroval i úspěšný komediální seriál Tři chlapi v chalupě (1962-1964), jeho nejvýraznější stopou v české televizní tvorbě se stal hudebně-komediální seriál Píseň pro Rudolfa III. (1967-1968), který vytvořil podle scénáře Jaroslava Dietla. Tento seriál o pražském řezníkovi Rudolfu Vandasovi (Darek Vostřel) a jeho dceři Šárce (Iva Janžurová) byl opět především prezentací populárních zpěváků a jejich písní, často napsaných přímo pro tento projekt. Ze seriálu pochází i slavná Modlitba pro Martu, která se stala symbolem odporu proti okupaci Československa v roce 1968. Období normalizace a návrat k tvorbě Jaromír Vašta se svými veřejně známými názory na okupaci a kritickými jinotaji ve své tvorbě znelíbil normalizační moci po roce 1969 a musel Československou televizi opustit. Během sedmdesátých let vykonával různá zaměstnání, podle vzpomínek jeho přátel pracoval například jako kameník při opravě Karlova mostu. Před zákazem činnosti ještě stihl natočit nevšední hudební film Revue pro následníka trůnu (Revue für den Thronfolger, 1969) se skupinou Golden Kids v Západním Německu, který se kvůli účasti Marty Kubišové nedočkal v Československu uvedení až do roku 2009. Až počátkem 80. let se mohl Vašta vrátit k televizní tvorbě. Natočil dva pořady opět s výraznou hudební složkou - vánoční Štědrý večer bratří Mánesů (1981) a parodii na oblíbený seriál Nemocnice na kraji města s názvem Zpěváci na kraji nemocnice (1982). Postupně se dostal do formy a režíroval další velké revuální programy jako Dva z jednoho města (1983), Silvestr 1983 nebo písničkový cyklus Sejdeme se Na výsluní (1983-1986), kterým provázela Helena Vondráčková. Významné byly i jeho koprodukční projekty s německou televizí Südwestfunk Baden-Baden - Romance ze Savoy baru (1983) a A něco navíc (1983), v nichž hlavní role ztvárnili Helena Vondráčková a Jiří Korn. Odkaz a význam Jaromír Vašta se do širšího povědomí veřejnosti zapsal především jako režisér, který dokázal propojit populární hudbu s televizní zábavou. Jeho pořady pomohly ke zviditelnění mnoha českých interpretů a staly se důležitou součástí české populární kultury 60. let. Po roce 1989 se Vašta objevoval na televizní obrazovce jako průvodce obnovených uvedení svých úspěšných pořadů ze 60. let, ale již na něm byla znát únava a špatný zdravotní stav. Zemřel 29. května 1996 ve věku nedožitých 65 let, zanechávaje za sebou významné dílo, které dodnes patří ke zlatému fondu české televizní tvorby.