Július Vašek

Július Vašek (29. prosince 1926, Nové Zámky, Československo – 1. května 2009, Bratislava, Slovensko) byl slovenský herec, který patřil k výrazným osobnostem československé kinematografie druhé poloviny 20. století. Počátky kariéry Po absolvování bratislavské Státní konzervatoře v letech 1947–1949 nastoupil do Dedinského divadla (1949–1950). Následně se stal na dlouhá léta členem činohry bratislavské Nové scény (1950–1990), kde působil také jako režisér her pro děti a mládež. Jeho filmový debut přišel v roce 1954 ve snímku Drevená dedina, který byl adaptací románu Františka Hečka. Filmová kariéra Július Vašek účinkoval ve více než padesáti filmech, kde se specializoval především na charakterní role. Pro svůj osobitý zjev byl často obsazován do rolí záporných postav – nervových či emocionálních typů mužů v hraničních situacích. Ztvárnil řadu gardistů, německých vojáků, ale paradoxně i partyzánů ve filmech z období druhé světové války, kde se naplno projevil jeho herecký talent. K jeho nejvýznamnějším filmovým rolím patří postava Prašivce (vlastním jménem Matúš Sopek) v kultovních tatranských filmech Martina Hollého Medená veža (1970) a Orlie pierko (1971). Právě tyto filmy ho nejvíce proslavily a zapsaly do povědomí diváků. V 70. letech, kdy byl na vrcholu své herecké kariéry, exceloval také v roli holiče Jána Flórika ve filmu Námestie svätej Alžbety (1965), který se zabýval tématem holocaustu na Slovensku. Nezapomenutelný byl jeho výkon ve válečném dramatu Kapitán Dabač (1959), v poetickém snímku Romance pro křídlovku (1966), kde ztvárnil postavu padesátiletého učitele Vojty, a v populární komedii Pacho, hybský zbojník (1975). Mezi další významné role patří ztvárnění tajemné postavy Karola Neumana v českém filmu Případ mrtvého muže, kde hrál hlavní roli, a vynikající byl také v postavě Šimona Pančuchy ve třídílném televizním filmu Červené víno (1972) podle románu Františka Hečka. Charakteristika hereckého projevu Vašek byl typický svým intenzivním, expresivním hereckým projevem. Dokázal přesvědčivě ztvárnit postavy psychicky nevyrovnané, vnitřně rozpolcené a často morálně ambivalentní. Jeho herecký rejstřík byl široký – od dramatických rolí přes psychologicky náročné charaktery až po komediální postavy. Přestože hrál převážně vedlejší role, téměř vždy dokázal výrazně přispět k tomu, aby se na daný film nezapomnělo. Závěr kariéry V roce 1990 musel spolu s kolegou Ivanem Krivosudským opustit Novou scénu po neshodách s porevolučním vedením divadla. Poslední filmovou příležitost dostal v českém sci-fi filmu Poslední přesun. Július Vašek zemřel 1. května 2009 v Bratislavě ve věku 82 let, zanechávaje za sebou bohaté herecké dědictví, které významně obohatilo československou kinematografii.