Robert Thomas Powell, narozen 1. června 1944 v Salfordu v Anglii, je uznávaný britský herec, jehož kariéra zahrnuje významné filmové, televizní i divadelní role napříč šesti desetiletími.
Počátky kariéry
Robert Powell zahájil svou hereckou dráhu v roce 1964 během studií na Manchesterské univerzitě, kde původně studoval právo. Jeho první divadelní zkušenosti získal v repertoárovém divadle v Stoke-on-Trent pod vedením režiséra Petera Cheesemana. Na filmovém plátně debutoval v roce 1967 a brzy poté získal menší roli v kultovním snímku The Italian Job (1969), kde ztvárnil jednoho z řidičů. Skutečný průlom v jeho kariéře však přišel v roce 1970 s rolí vědce Tobiase "Tobyho" Wrena v populárním vědecko-fantastickém seriálu BBC Doomwatch, který mu přinesl status idolu a otevřel dveře k významnějším rolím.
Mezinárodní úspěch
Powellova kariéra dosáhla mezinárodního věhlasu v polovině 70. let. V roce 1974 ztvárnil titulní roli v biografickém filmu Mahler režiséra Kena Russella, kde prokázal svůj mimořádný talent při ztvárnění citlivého a trýzněného skladatele. S Russellem spolupracoval také na filmu Tommy (1975), adaptaci rockové opery skupiny The Who, kde hrál kapitána Walkera, otce hlavního hrdiny.
Zásadním milníkem v jeho kariéře se stala role Ježíše v epickém televizním seriálu Jesus of Nazareth (1977) režiséra Franca Zeffirelliho. Tento čtyřdílný projekt s hvězdným obsazením včetně Laurence Oliviera, Ernesta Borgnina, Christophera Plummera a Roda Steigera se stal celosvětovým fenoménem. Za svůj výkon byl Powell nominován na cenu BAFTA a získal ocenění TVTimes pro nejlepšího herce. Jeho interpretace Ježíše je dodnes považována za jednu z nejpůsobivějších v historii kinematografie. Charakteristickým rysem jeho ztvárnění bylo minimální mrkání, což vytvářelo intenzivní oční kontakt s divákem.
Další filmové úspěchy
V roce 1978 Powell převzal hlavní roli tajného agenta Richarda Hannaye ve třetí filmové adaptaci The Thirty Nine Steps. Film zaznamenal solidní úspěch a kritici příznivě hodnotili Powellovo ztvárnění Buchanovy postavy. Tato role byla natolik úspěšná, že o deset let později vznikl televizní seriál Hannay, kde se Powell k postavě vrátil.
V roce 1980 zazářil v australském mysteriózním thrilleru Harlequin, kde ztvárnil tajemného léčitele s nadpřirozenými schopnostmi. Za tento výkon získal cenu pro nejlepšího herce na Pařížském filmovém festivalu. O dva roky později byl oceněn jako nejlepší herec na Benátském filmovém festivalu za roli v dramatu Imperative (1982) režiséra Krzysztofa Zanussiho, kde ztvárnil duchovně zmateného profesora matematiky.
Televizní kariéra
Vedle filmových rolí se Powell prosadil i v televizní tvorbě. V roce 1986 účinkoval a namluvil komentář v populárním jihoafrickém historickém seriálu Shaka Zulu. V letech 1993-1997 vytvořil komediální duo s Jasperem Carrottem v sitcomu The Detectives, kde ztvárnil nekompetentního detektiva Davida Briggse. Tento projekt vznikl na základě série skečů a stal se jeho jediným výletem do žánru sitcomu.
V letech 2005-2011 se stal pravidelnou součástí obsazení populárního britského lékařského dramatu Holby City, kde hrál nemocničního administrátora Marka Williamse. Jak sám přiznal, tato role mu pomohla překonat finanční ztráty způsobené krachem penzijního fondu.
Vypravěč a divadelní herec
Powellův charakteristický hlas se stal vyhledávaným pro namluvení dokumentů, zejména těch o druhé světové válce, jako jsou World War II in HD Colour, Hitler's Bodyguard nebo The Story of the Third Reich. Působil také jako vypravěč v mnoha audioknihách a reklamách.
Na divadelních prknech ztvárnil řadu významných rolí, včetně Sherlocka Holmese v muzikálu Sherlock Holmes: The Musical (1993) a hlavní role v divadelní hře King Charles III. V roce 2018 oznámil, že ukončuje svou divadelní kariéru představením Sherlock Holmes: The Final Curtain v Manchesteru.
Osobní život a odkaz
Robert Powell se 29. srpna 1975 oženil s tanečnicí Barbarou "Babs" Lord, krátce před začátkem natáčení Jesus of Nazareth. Mají spolu syna Barneyho (nar. 1977) a dceru Kate (nar. 1979). Mezi jeho koníčky patří jachting, kterému se věnoval společně s manželkou.
V roce 2001 byla na Univerzitě v Salfordu otevřena moderní divadelní scéna nesoucí jeho jméno, což Powell označil za jeden ze svých nejhrdějších okamžiků. V roce 2004 se stal patronem divadelního festivalu 24:7 Theatre Festival. Jeho přínos britské kinematografii a televizní tvorbě je nepopiratelný, přičemž jeho všestrannost mu umožnila úspěšně se pohybovat mezi dramatickými, historickými i komediálními rolemi.