

Břetislav Pojar (7. října 1923, Sušice – 12. října 2012, Praha) byl český režisér, animátor, výtvarník a pedagog, patřící mezi nejvýznamnější osobnosti světové animace 20. století. Vyrůstal v době, kdy se československý film teprve formoval, a již během studií projevoval zájem o výtvarné umění. Za druhé světové války pracoval v Ateliéru filmových triků a produkčním studiu Prag-Film AG, kde působil jako kreslíř a fázař, což mu umožnilo proniknout do základů animace. Po válce krátce studoval na malířství na Akademii výtvarných umění a architekturu na VŠA, studia však nedokončil, protože se rozhodl naplno věnovat filmové animaci.
První zkušenosti
V roce 1945 nastoupil do nově založeného studia Bratři v triku, které se brzy stalo centrem české animované tvorby. Zde se seznámil s Jiřím Trnkou, s nímž jej spojilo dlouholeté pracovní i osobní přátelství. U Trnky pracoval nejprve jako animátor na filmech Císařův slavík, Staré pověsti české a Sen noci svatojánské. Spolupráce s Trnkou pro něj znamenala nejen tvůrčí školu, ale i hluboké pochopení filmové řeči a práce s loutkou. Pojar byl jedním z mála animátorů, kteří dokázali Trnkův rukopis rozvíjet dál, nikoli pouze napodobovat. Zkušenosti ze studia Bratři v triku přetavil do vlastní poetiky, v níž spojoval výtvarnou stylizaci s výraznou symbolikou a citlivým humorem.
Filmová kariéra
Jeho první samostatné režijní práce vznikly na počátku 50. let. Film O skleničku víc z roku 1953, varující před alkoholismem, zaujal už tehdy precizní animací i výraznou režijní koncepcí. Krátce poté následoval snímek Lev a písnička (1959), který získal hlavní cenu na festivalu v Annecy a zajistil Pojarovi mezinárodní uznání. Film vypráví o lvu, který se vzepře moci a nespravedlnosti, a prostřednictvím jednoduchého příběhu předkládá hluboké humanistické poselství. Právě schopnost převést složitou myšlenku do vizuálně čisté a emocionálně přístupné formy se stala pro Pojara charakteristická. V jeho tvorbě se snoubila výtvarná kultura české školy s výrazovou střídmostí a přesnou rytmizací obrazu.
V polovině 60. let odešel Pojar do Kanady, kde začal spolupracovat s National Film Board of Canada. Tato etapa jeho života představuje druhý vrchol jeho kariéry. V kanadské produkci vznikly jeho zásadní snímky To See or Not To See (1969) a Balablok (1972), oba vytvořené v technice řezané animace a beze slov. V těchto filmech Pojar rozvinul myšlenky o vnímání, předsudcích a konfliktech mezi lidmi. To See or Not To See získal kanadské ocenění Film of the Year a Balablok byl oceněn v Cannes. Tato díla dokládají Pojarovu schopnost tvořit mezinárodně srozumitelný filmový jazyk, který nepotřebuje překlad – příběhy jsou vyjádřeny čistě obrazem a pohybem. V Kanadě vytvořil i filmy E (1981), Nightangel (1987) či Bum (1979), v nichž se opět vracel k tématům lidské sebezničení a marnosti zbrojení.
Současně Pojar zůstal spjatý i s českou animací. Již v 60. letech vytvořil spolu s Miroslavem Štěpánkem populární večerníček Pojďte, pane, budeme si hrát, známý též jako Medvědi od Kolína. Tento seriál, vyprávějící o dvojici hravých medvídků, se stal jedním z nejznámějších titulů české televizní animace. Pojar do něj vložil svůj osobitý humor, absurditu i poetiku, díky čemuž působí nadčasově dodnes. Na televizní tvorbě se podílel také adaptací Dášeňky čili života štěněte a cyklem Zahrada. Na rozdíl od svých krátkých filmů, v nichž převládá reflexivní tón, se v dětských seriálech projevovala jeho schopnost vyprávět s hravostí a laskavým nadhledem.
Po roce 1989
V 90. letech se Pojar vrátil z Kanady a stal profesorem a prvním vedoucím katedry animace na FAMU. Zasloužil se o formování celé generace českých animátorů, kteří pokračovali v tradici autorského animovaného filmu. Jako pedagog byl znám svou přísností, ale i inspirativním přístupem – kladl důraz na osobitost výtvarného rukopisu, rytmus animace a schopnost sdělit myšlenku vizuálním jazykem. Jeho práce byla oceňována nejen doma, ale i v zahraničí, kde se stal respektovaným zástupcem československé animace vedle Jiřího Trnky, Hermíny Týrlové či Karla Zemana.
V pozdějších letech se Pojar vrátil také k české filmové tvorbě. Podílel se na realizaci celovečerního animovaného filmu Fimfárum 2 (2006), který navazoval na literární odkaz Jana Wericha. Šlo o symbolický návrat k českému kontextu a uzavření životní dráhy, která začínala právě u poetiky a hravosti české animace. Za své celoživotní dílo obdržel Břetislav Pojar v roce 2008 Medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
Nejnovější články
14. 5. 2023Identita, šikana, coming out. Festival filmů pro děti a mládež myslí na dospívající
24. 3. 2018Podprahové signály v praxi aneb Jak si filmaři pohrávají s naším (pod)vědomím
28. 5. 2017„Oživila neživou hmotu. To mě fascinuje,“ říká o animátorce Hermíně Týrlové režisér Pavel Jirásek
23. 2. 2017Febiofest 2017 ocení herce Jana Třísku
10. 11. 201645. týden-kinopremiéry: Zrození nového sci-fi hitu a Gibsonova hrdiny beze zbraně
20. 3. 2015Odstartoval svátek filmu Febiofest. SOUTĚŽTE o lístky do kina.
8. 11. 2014I muži mají své dny. Ale proč to dostali právě Filip a Robert?
Břetislav Pojar: Nejlepší filmy a seriály
Břetislav Pojar: Filmy a pořady 178
Videa 1
Břetislav Pojar: Fotogalerie 2
Dodatečné informace
Sušice, Československo
Praha, Česká republika
Další články
4. 7. 201327. týden-kinopremiéry: Malí kluci, padouch, osamělý jezdec a Audrey Tautou s leknínemPět filmových novinek si žádá vaši přízeň. Je tu pokračování animáku Já, padouch (2013), western s Johnnym Deppem nebo filmová adaptace Pěny dní (2013) od Michela Gondryho s Audrey Tautou v hlavní roli. A potom jsou tu dva snímky pojednávající o lidských svazcích a sexuální orientaci. Povedená směsice, jen co je pravda.
25. 4. 2013V pátek vypluje Žlutá ponorka. Zahájí Mezinárodní festival animované tvorby AniFest.
3. 4. 2013Producent série Star Wars Rick McCallum bude předsedou poroty na festivalu Finále Plzeň
15. 10. 2012Jak na člověka? Zkuste to s medvědy od Kolína.
13. 10. 2012Zemřel Břetislav Pojar, autor medvědů od Kolína či Zahrady
13. 10. 2011Petr Marek: "Rozhovor píšu nahý v dřepu…"Do českých kin vstupuje komedie Nic proti ničemu. Jejím režisérem je Petr Marek, muž mnoha profesí. Marek učí na FAMU, skládá hudbu pro film i pro zábavu, věnuje se divadelní tvorbě. Serveru Kinobox.cz autor poskytl rozhovor formou e-mailu.
13. 6. 2011Libor Pixa získal za Graffitigera nominaci na Oscara. Bez FAMU by to nešlo, říká
20. 3. 2011Autopohádky budí rozpaky
17. 3. 2011Autopohádky - příběhy, které spojuje řev i duše motorů
26. 10. 2010Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize




