Thomas John Mitchell (11. července 1892 – 17. prosince 1962) byl americký herec, dramatik a scenárista. Narodil se v Elizabeth v New Jersey do rodiny irských přistěhovalců. Pocházel z rodiny novinářů a občanských vůdců – jeho otec i bratr byli novináři a jeho synovec, James P. Mitchell, později sloužil jako ministr práce v Eisenhowerově vládě.
Po absolvování střední školy St. Patrick v Elizabeth se Mitchell nejprve vydal ve stopách svého otce a bratra a stal se novinovým reportérem. Brzy však zjistil, že ho více baví psaní divadelních skečů než honba za novinovými zprávami. V roce 1913 se rozhodl stát hercem a připojil se k divadelní společnosti Charlese Coburna, kde získal cenné zkušenosti s díly Williama Shakespeara. V roce 1916 debutoval na Broadwayi ve hře "Under Sentence" a stal se stálicí newyorské divadelní scény. Kromě herectví se věnoval i psaní a režírování her – jeho hra "Little Accident" z roku 1928 byla v Hollywoodu třikrát zfilmována.
Mitchellův filmový debut přišel v roce 1923 v malé roli ve filmu Six Cylinder Love, ale až do poloviny 30. let se soustředil především na divadlo. Jeho průlomovou filmovou rolí byl zpronevěřitel v klasickém snímku Franka Capry Lost Horizon (Ztracený obzor) z roku 1937. Ve stejném roce byl nominován na Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli ve filmu The Hurricane (Hurikán) režiséra Johna Forda.
Rok 1939 byl pro Mitchella mimořádně úspěšný – objevil se v pěti významných filmech: Stagecoach (Dostavník), kde ztvárnil opileckého doktora Boona, za což získal Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli; Gone with the Wind (Jih proti Severu) jako Gerald O'Hara, milující otec Scarlett O'Hary; Mr. Smith Goes to Washington (Pan Smith přichází do Washingtonu); Only Angels Have Wings (Jen andělé mají křídla) a The Hunchback of Notre Dame (Zvoník u Matky Boží). Jeho herecké výkony byly tak rozmanité a přesvědčivé, že si mnozí diváci ani neuvědomovali, že všechny tyto postavy ztvárnil tentýž herec.
Ve 40. a 50. letech Mitchell pokračoval v úspěšné filmové kariéře a objevil se v mnoha významných snímcích. V roce 1946 ztvárnil roli zmateného strýčka Billyho v Caprově vánočním klasickém filmu It's a Wonderful Life (Život je krásný) s Jamesem Stewartem. V roce 1952 si zahrál starostu městečka v legendárním westernu High Noon (V pravé poledne) s Garym Cooperem. Mezi jeho další významné filmy patří The Long Voyage Home (1940), The Black Swan (Černá labuť, 1942), Bataan (1943) a The Fighting Sullivans (1944).
Od 50. let se Mitchell začal více věnovat televizi, kde se objevil v řadě úspěšných seriálů včetně Playhouse 90, Dick Powell's Zane Grey Theater a Hallmark Hall of Fame. V roce 1953 se stal prvním mužským hercem, který získal tzv. "Triple Crown of Acting" – tedy Oscara (za film Stagecoach), Emmy (za televizní roli v seriálu The Doctor) a cenu Tony (za roli v muzikálu "Hazel Flagg").
Mitchell byl známý svou všestranností a schopností přesvědčivě ztvárnit širokou škálu postav – od komediálních rolí až po dramatické. Jeho poslední rolí byla divadelní postava detektiva Columba, kterou později proslavil Peter Falk. Thomas Mitchell zemřel 17. prosince 1962 v Beverly Hills v Kalifornii ve věku 70 let na peritoneální mezoteliom. Jeho popel byl uložen v kapli kremační síně Chapel of the Pines.
Za svou kariéru natočil Mitchell více než 100 filmů, napsal pět filmových scénářů a produkoval 30 divadelních her. Jeho odkaz žije dál jako jednoho z nejvýznamnějších charakterních herců zlaté éry Hollywoodu, jehož výkony dodnes okouzlují filmové diváky po celém světě.