Karel Kyncl

Karel Kyncl (6. ledna 1927, Žebrák – 1. dubna 1997, Londýn) byl český publicista, reportér, novinář a překladatel. Patří k nejvýznamnějším československým rozhlasovým zpravodajům a komentátorům padesátých a šedesátých let 20. století. Počátky kariéry Karel Kyncl se narodil ve vlastenecky orientované rodině v Žebráku. Od roku 1937 žil v Praze, kde navštěvoval gymnázium ve Vršovicích. Jeho zájem o rozhlasové vysílání se projevil již v mládí, když se v roce 1943 stal členem Dismanova rozhlasového dětského souboru (DRDS). Po druhé světové válce vstoupil do KSČ a zapsal se na studium žurnalistiky. V květnu 1948 získal své první angažmá v Československém rozhlase jako moderátor spolu s Pavlem Kohoutem při Mezinárodní výstavě rozhlasu (MEVRO) v Praze. Během této akce byl také přítomen při historicky prvním veřejném vysílání Československé televize 15. května 1948, kde dokonce stanul před kamerou. Posluchači se tehdy poprvé mohli seznámit s jeho osobitým stylem, pro který byl charakteristický určitý ironický odstup. Zahraniční zpravodaj a vrchol kariéry Zásadní zlom v Kynclově kariéře přišel na podzim roku 1960, kdy přijal nabídku stát se zahraničním zpravodajem ve Spojených státech amerických. Do USA odletěl s manželkou v roce 1962 a působil zde jako zpravodaj Československého rozhlasu a ČTK při OSN. Během svého pobytu v Americe se proslavil zejména aktuálními reportážemi o atentátu na prezidenta J. F. Kennedyho v Dallasu 22. listopadu 1963. Následně se aktivně zapojil do zkoumání okolností atentátu a na základě těchto zkušeností vydal v roce 1966 knihu "63 dní do Dallasu". Americký pobyt výrazně ovlivnil jeho názory - začal si uvědomovat, že pravda nemusí být jen jedna, a po návratu do Československa v roce 1965 postupně opouštěl své dřívější dogmatické postoje. Období normalizace a emigrace Koncem roku 1968 získal Kyncl místo v Československé televizi. Po sovětské okupaci se však ve vysílání netajil svými kritickými názory na invazi vojsk Varšavské smlouvy. Konflikt s normalizačním režimem vyvrcholil, když na zasedání MV KSČ otevřeně kritizoval konformní postoje Gustáva Husáka. V důsledku toho byl v roce 1969 vyloučen z KSČ a zařazen na seznam nepřátel režimu. Následovalo propuštění ze zaměstnání, perzekuce jeho rodiny, a po podpisu otevřeného dopisu Deset bodů také dvacetiměsíční věznění. Po propuštění mohl vykonávat pouze nekvalifikovaná, špatně placená povolání. Exil a návrat do médií Po pádu komunistického režimu v Československu bylo Kynclovi vráceno československé občanství a byl plně rehabilitován. Přestože dostal nabídku na jedno z vedoucích míst v Československém rozhlase, rozhodl se zůstat v Londýně, kde působil jako zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii. V roce 1987 se okrajově podílel na dabingu filmu "Dech života" (The Living Daylights) ze série o Jamesi Bondovi, kde část děje probíhá v Československu. V dubnu 1987 o této zkušenosti napsal text, ve kterém humorně komentoval, že československé scény se odehrávají výhradně na Slovensku, ale k dabování byli pozváni pouze čeští herci. Karel Kyncl zemřel 1. dubna 1997 v Londýně po boji s rakovinou. Karel Kyncl patří k nejvýraznějším osobnostem české žurnalistiky druhé poloviny 20. století. Jeho reportáže, komentáře a knihy se vyznačovaly osobitým stylem, ironickým nadhledem a později i kritickým pohledem na komunistický režim. Přestože byl primárně novinářem a publicistou, nikoliv hercem, jeho hlas znali posluchači rozhlasu po celé zemi a jeho mediální odkaz zůstává dodnes významnou součástí české žurnalistiky.